Že je Země kulatá se vědělo už 240 let před naším letopočtem, přišel na to Eratosthenés z Kyrény

Že je Země kulatá se vědělo už 240 let před naším letopočtem. Přišel na to Eratosthenés z Kyrény, který vypočítal i obvod planety, který posloužil jako základ Kolumbovy objevitelské plavby.

Země kulatá i Zdroj fotografie: Towarzysz Przewodniczący / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Zhruba od 19. století začalo lidstvo považovat středověk a starověk za dobu temna, kterému se vyhýbalo jakékoliv vědění a pokrok. Lidé údajně nevěřili, že je Země kulatá ani v době, kdy se Kolumbus vydával na svou slavnou objevitelskou plavbu. Podobná tvrzení jsou však nepravdivá. Svědčí o tom díla řeckých myslitelů i učenců raného středověku.

Starověcí Řekové věděli, že je Země kulatá

První zmínky o tom, že je Země kulatá, byly sepsány už v 5 století před naším letopočtem v Řecku. Tímto tématem se důkladně zabývá například zeměpisec, matematik a astronom Eratosthenés. Už v roce 240 před naším letopočtem dokázal vypočítat obvod Země. Stanovil tak základ pro další zkoumání, který celá století nikdo nezpochybňoval. Učenci na celém světě nepochybovali o tom, že je Země kulatá. Své teorie většinou opírali o pozice hvězd a souhvězdí, které v pravidelných cyklech obíhaly po obloze. Tuto teorii potvrzovaly také pozorování rozdílných souhvězdí v různých částech světa.

Propaganda Kolumbových odpůrců

Lidé 19. století rádi označovali středověk za dobu temna, kdy bylo veškeré vědění velkých myslitelů ztracené. Ačkoliv je toto tvrzení z části založené na pravdě, nelze ho považovat za zcela pravdivé. Některé myšlenky řeckých a římských myslitelů byly skutečně na několik století ztraceny v zapomnění, ale rozhodně ne všechny a ne navždy. Některé myšlenky byly i ve vrcholném středověku přístupné v latinských přepisech a s nástupem renesance se většina vědění znovu objevila.

Země kulatá, obrázek okraje placatého světa
iZdroj fotografie: George Grie / Creative Commons / CC BY-SA
Kolumbovi odpůrci tvrdili, že spadne z okraje Země.

I učenci na počátku 15. století tak věděli, že je Země kulatá. Se stejnou teorií pracoval i Kryštof Kolumbus, když plánoval svou objevitelskou plavbu. Věděl, že když se vydá na západ, musí dřív nebo později doplout k pobřeží Asie. Kolumbus měl však ve společnosti spoustu odpůrců, kteří se snažili jeho cestu zhatit tvrzením, že je Země placatá a že ho čeká jistá smrt.

Opravdu lidé ve středověku věřili, že je celý svět placka? Vůbec ne, ani Kolumbus nemusel nikoho přesvědčovat

Špatné výpočty a neznámý kontinent

Kolumbus při plánování své plavby udělal několik zásadních omylů, ale žádný z nich se netýkal toho, že Země není kulatá. Předpokládal, že dosavadní odhady zemského obvodu jsou značně nadsazené a že bude plavba ve skutečnosti mnohem kratší. To byla zásadní chyba, která by celou jeho posádku stála život, kdyby nenarazili na doposud neznámý kontinent. Mýty o placaté Zemi tak byly vždycky používány jako cílená dezinformace, které věřili nevzdělaní sloužící, ale učenci vždycky věděli pravdu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Autor článku

Veronika Helmová

Zobrazit další články