Podle nové studie jsou žraloci po celé planetě zcela zamořeni plastem. V oceánu jsou triliony částeček

Plasty jsou dnes všude na světě a vodní plochy oceánů i moří nejsou bohužel výjimkou. Mikročástice plavou na hladině, jedí je ryby a hromadí se v obrovských chumáčích i na mořském dně. A s všudypřítomností tohoto materiálu je zcela nevyhnutelné, že ho najdeme i v tělech žraloků, kteří ho požírají. Nová studie v tomto ohledu zkoumala hned čtyři druhy žraloků v severním Atlantiku, které chytila místní rybářská komunita.

Žaludky žraloků plné plastu

Tým badatelů z univerzity z Exeteru a Leeds prozkoumal žaludky a trávící systém 46 žraloků a 67 % jich obsahovalo mikroplasty. Celkový objem byl 379 částic mikroplastů, šlo tedy o kousky a vlákna menší než 5 milimetrů. Ve většině případů se jednalo o syntetickou celulózu, která je součástí polyesteru v oblečení. Vyrábí se z ní také hygienické potřeby jako masky a respirátory, které se v době pandemie staly nutností.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podle autorů studie je to bezpochyby znepokojivé zjištění. I když určitý podíl částic v těle žraloků bude nakonec přirozeně vyloučen, zůstanou uvnitř natolik dlouho, aby se z nich uvolnily chemikálie. Tým ovšem překvapilo, že i v lokalitách na severozápadním vrcholku Británie se vyskytuje tolik plastových mikročástic. Tyto vody jsou považovány za nejkrásnější ve Spojeném království, takže o znečištění se tu příliš neuvažuje.

Dvě cesty plastu do těla žraloka

Podle badatelů se mikroplasty mohou do těla žraloků dostat v zásadě dvěma cestami. První z nich jsou korýši, které tito dravci běžně konzumují. Ti samotní už mohou z dřívějška obsahovat mikročástice, které se pak logicky zachytí ve žraločím trávicím traktu. Druhým způsobem je pak prosté nasátí z vody při plavání a dýchání. Něco z částic je okamžitě vyfouknuto zpátky, část však nevyhnutelně zůstává v tlamě a pak se dostane dál do jejich útrob.

iZdroj fotografie: Pixabay

Někteří zkoumaní žraloci v sobě měli jen malé množství, jiní celé koule těchto částic. Podle všeho čím větší žralok, tím více umělé hmoty zachytil. Je také možné, že větší žralok pozřel celou rybářskou síť nebo jiný objekt, který se pak cestou jeho organismem postupně rozpadal na menší a menší částečky. Plasty nejspíš nebudou jen ve střevech a žaludku, ale také v játrech, svalovině a jinde. Na buněčné úrovni to může mít vliv na celkové zdraví vodních živočichů, potažmo nás jako jejich konzumentů.

Zdroj: EcoWatch