Derinkuyu aneb město v podzemí: Nachází se ve skalách a má až 18 pater

Podzemní město Derinkuyu sloužilo jako důmyslný úkryt před nepřátelskými nájezdníky. Součástí byl i kostel a škola pro děti. Kdo úchvatný komplex postavil?

Zdroj fotografie: Nevit Dilmen (talk) / Creative Commons / CC BY-SA

Podzemní komplexy spletitých chodeb a nesčetných místností má většina lidí spojené pouze se sci-fi či fantasy filmy. Jedno takové místo je ale skutečné a nachází se v turecké krajině Kappadokie. Derinkuyu, jak se podzemní město nazývá, bylo donedávna ztraceným klenotem našich předků. Má 18 pater a sloužilo k úkrytu před četnými nájezdníky.

Podzemní město Derinkuyu

Jak už to tak v podobných případech bývá, nález podzemního města Derinkuyu byla vlastně náhoda. V 60. letech ho objevil jeden z místních vesničanů, kterému se v puklině ve zdi ztrácely slepice. Když se drůbež nevracela, rozhodl se puklinu prozkoumat. Nález celého komplexu úzkých chodeb a místností skutečně nečekal. Dalšího zkoumání se následně ujali archeologové, kteří v komplexu objevili důmyslný systém místnostní, mezi kterými nechyběly stáje pro dobytek, spižírny, obydlí, společenské místnosti a dokonce i kostely a učebny.

Útočiště před nájezdníky

Celý komplex města Derinkuyu pojme dohromady 20 tisíc lidí, kteří zde klidně mohli přežít několik týdnu v úkrytu před nepřátelskými nájezdníky. Úzké chodby jsou schválně široké tak akorát, aby jimi prošel jen jeden člověk, což mělo usnadnit obranu v případě napadení města. Každá místnost měla několik vchodů, které se daly nezávisle na sobě zabarikádovat těžkými kulatými dveřmi. Celý komplex má důmyslný větrací systém, který zaručoval přísun čerstvého vzduchu a podzemní řeka dodávala potřebnou pitnou vodu.

Původ města

Stále není jasné, kdo město Derinkuyu vlastně postavil. Podle jedné teorie měli základy podzemního města postavit už před třemi tisíci lety Chetité. Svůj podíl na stavbě komplexu mohou mít i Frýgové, kteří tuto část Turecka obývali zhruba o 500 let později. Někdo tvrdí, že město ve skutečnosti postavili Peršané. Posledními nájemníky města však bezpochyby byli kappadečtí Řekové, kteří byli z oblasti vyhnáni v roce 1923. S jejich odchodem zmizelo i povědomí o existenci města a dlouhé desetiletí o něm nikdo nevěděl.