Hladomor v Česku: Těžké časy v 18. století si vyžádaly statisíce životů

Problémy s počasím, nízká úroda a neutichající trápení zemědělců. Hladomor v Česku si v 18. století vyžádal téměř 500 tisíc obětí.

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

I kdyby se zemědělcům nedařilo, nenastaly by v současnosti zásadní problémy se zásobováním. Ovšem před 250 lety byla situace zcela odlišná. Žně na konci léta 1770 skončily, ale tváře sedláků neprozrazovaly radost. Úroda byla zoufale malá a ceny obilí prudce stoupaly. Sýpky se vyprazdňovaly, a dokonce se začalo spotřebovávat obilí určené k výsevu. Bylo jasné, že se blíží těžké časy. 

Hladomor v Česku

Před 250 lety se blížila poslední hladomorová katastrofa v českých zemích, která během dvou let připravila o život asi patnáct procent populace. Tato tragédie nevznikla náhle, ale byla důsledkem nadprůměrně deštivého počasí, které přetrvávalo téměř celé desetiletí. Na podzim roku 1769 se na polích a běžně suchých místech objevily tzv. hladové prameny, což naznačovalo nepříznivý vývoj. Následovala mírná, neobvykle vlhká zima, ale od poloviny března začalo hustě sněžit a sníh na polích vydržel až do 5. dubna, což způsobilo poškození ozimého obilí. Situaci nijak nezlepšilo, když sníh konečně tál, protože následovaly záplavy a následně sedm týdnů sucha.

Velký problém

Úřady zakázaly vývoz obilí, ale ani to nepomohlo. V létě pršelo, ale to málo, že to, co se podařilo zasít, hnilo před sedlákům před očima. Ceny obilí stále rostly, a žito s cenou nastavenou na 14 zlatých bylo mimo finanční dosah běžných lidí. O rok později se opakoval podobný scénář s ještě horším průběhem. Po zimě 1771, kterou přerušilo chladné jarní počasí, následovalo mimořádně horké a suché léto, až do 2. června, kdy začaly silné deště. Pět týdnů se objevovaly přívalové lijáky a záplavy, což spolu s již oslabenými plodinami vedlo k dalším problémům. Píce pro dobytek začala docházet, ceny obilí stále rostly, a královská nařízení k dovozu z Uher a Egypta nepřinesla žádnou úlevu. Zemědělci čelili dalšímu problému, když nemohli na podzim zasít ozimy kvůli zmoklým polím. 

iZdroj fotografie: Public Domain

Bylo ještě hůř

Následující rok přinesl ještě horší variantu tohoto náladového počasí, což znemožnilo efektivní setí. Konec zimy 1772 přivodilo chladné jarní počasí a většina orných půd byla převlhčena a rozbahněna, což znemožnilo úrodné setí. V této těžké situaci císař Josef II. vyhlásil „královskou cenu“ a nařídil dovoz obilí. Nicméně, lidé začali trpět hladem a začali konzumovat otruby, psy a zdechlá zvířata. Zástupy žebráků putujících od vesnice k vesnici často umíraly hlady na cestě. Hrabě Jan Josef Kinský a hraběnka Marie Barbora Černínová se snažili ulevit situaci tím, že poskytli lidem obilí zdarma nebo za symbolickou cenu. Přesto v zemi propukl hladomor a během dvou let při něm zemřelo asi 15 procent obyvatelstva, což odpovídá 480 tisícům obětí. 

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články