Pro ozkoušení teorie související se stárnutím identifikovali vědci u háďátek geny s vlivem na délku života a zkusili je vypnout.
Pokud se evoluce skutečně odehrává tak, že skrze přirozený výběr vítězí ty nejlepší geny, nabízí se jasná otázka – proč se lidé nestali nesmrtelnými? Hypotéza stará desítky let prohlašuje, že obecně vzato geny zodpovědné za reprodukční úspěch zároveň později podporují stárnutí. Vědci z Gutenbergovy univerzity tyto geny identifikovali a zkusili, co v případě červů z rodu háďátek (C. elegans) způsobí jejich vypnutí. Ukázalo se, že červi žili prokazatelně déle.
Genetiko, ty bezcitná mrcho
Stárnutí a umírání je nevyhnutelnou a přirozenou součástí našeho života. Což ale neznamená, že se nebudeme snažit tento stav zpomalit či oddálit. V medicíně existují celá odvětví, která se přímo věnují boji s procesem stárnutí, a to na genetické úrovni. Cílem je nejenom prodloužení života, ale i zachování co nejlepšího zdraví ve vysokém věku. Ostatně nemá cenu žít přes sto let, pokud bychom posledních třicet měli strávit na nemocničním lůžku na kapačkách.
Nabízí se ale otázka, proč už se tohle dávno nestalo evoluční cestou. Jedinci s delším životem mají jasnou reprodukční výhodu, takže stárnutí by mělo být vlastně dávno pryč. Biolog George Williams přišel před 70 lety s teorií, která stojí na principu „užívej si teď, zaplatíš později“. Evoluce vybírá geny, které v mládí podpoří reprodukci jedince, a ignoruje jakékoli jejich negativní dopady v pozdějších dobách života, protože geny už byly předány další generaci.
Testování na červech
Všechno zatím této myšlence odpovídalo, jen postrádala reálné důkazy, že k tomu v přírodě dochází. Vědci se proto rozhodli otestovat funkci konkrétních genů u červů. K jejich překvapení mělo mnoho identifikovaných genů společnou jednu funkci – regulační mechanismus zvaný autofagie. Během něj buňka odstraňuje nepotřebné nebo narušené části sama sebe tak, aby nedošlo k jejímu celkovému poškození. Autofagie funguje velmi dobře právě v mladých organismech, ale s přibývajícím věkem často způsobuje spíše problémy.
Přepnutí nebo vypnutí konkrétních genů by tedy mohlo prodloužit život i celkové zdraví člověka. Deaktivace autofagie v neuronech červů způsobila, že se jejich životní doba natáhla o 50 %. Mechanismus ještě potřebuje podrobnější analýzy a delší sledování. Pokud by ale bylo možné něco z tohoto aplikovat na člověka, není prodloužení života jedinou možností využití. Mechanismus by mohl pomoci v boji s degenerativními nemocemi typu Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.