V blízké budoucnosti nahradí mnoho pracovních míst roboti. Zároveň ovšem vzniknou zcela nové pracovní systémy, které budou lidské zdroje využívat.
Stále dokola se objevují hlasy hrozící, že robotizace připraví mnoho lidí o práci. Ovšem takové názory se našly už při vynálezu automobilu nebo parního stroje. Skutečností je, že každá technologická revoluce některé pracovní pozice likviduje, další vytváří a zbytek přeměňuje. Ostatně o přeměně je celá lidská historie a nemusí se nutně jednat o pracovní místa. Ovšem zásah do nich ovlivňuje lidi poměrně radikálně.
Je potřeba se bát strojů?
Nejdřív je na místě určit, co v kontextu takové změny rozumíme roboty nebo stroji. Stroje a roboti jsou zařízení ovládaná počítačem, která jsou programovaná na učení. Ty pokročilé nazýváme umělou inteligencí (AI), v jednodušších případech jde o roboty, v těch nejjednodušších o boty. To jsou velmi automatické a jednoduché stroje určené jen na jednu či několik málo činnosti. U těch se náhrady člověka nemusíme bát, protože jsou jen jakousi pomůckou.
Pokud jde o umělou inteligenci, je zajímavé podívat se na vývoj poptávky po ní. V roce 2016 vydala průzkumná společnost Tractica zprávu, respektive předpověď, podle níž vzrostou tržby z produktů obsahujících AI ze 14 miliard korun v roce 2016 na 800 miliard do roku 2025. Umělá inteligence tak bude představovat nejrychleji rostoucí segment v rámci odvětví souvisejících s počítačovými technologiemi.
Výhody a nevýhody robotizace ve výrobě
Společnosti vyvíjejí tato zařízení s jasným cílem snížit náklady, zvýšit efektivitu práce a vytvořit nové pozice s větší hodnotou. Vývoj technologií tak připravuje půdu pro novou strukturu obchodních činností na celé planetě. Někdo v tom nejspíš vidí blížící se pohromu a není důvod ho vinit. Jenže při pohledu na souvislosti nám vzniká prostředí, kde bude v zájmu firem, aby se lidé a technologie navzájem doplňovali.
Pravdou je, že umělá inteligence je vynikající v některém druhu úloh, ovšem zatím z principu postrádá lidské rozhodovací kvality, naši kreativitu a provázanost našeho uvažování. Navíc se umí naučit velmi hloupé chyby, které člověk nikdy, či téměř nikdy neudělá. A pokud je udělá, je schopen se k nim vrátit a stav věci znovu zkontrolovat. Bez technologie už si život prakticky neumíme představit, a pokud jí svěříme ty správné činnosti, nejspíš nás apokalypsa nečeká.