Projekt Modrý páv: Britové dovnitř nášlapných min „ubytovali“ slepice s potravou na 8 dní. Chtěli se tak připravit na sovětský útok

Během studené války západní státy řešily, jak se ubránit případnému masivnímu útoku Sovětského svazu a jeho satelitů směrem na západ. Komunistické země měly obří tankové síly a bylo proto třeba je nějakým způsobem zastavit. Britští plánovači přišli s až šíleně znějícím řešením nazvaným projekt Blue Peacock (Modrý páv). Spočíval v zakopání několika jaderných min v severoněmeckých rovinách.

Jaderné zbraně proti sovětskému útoku

Nápad na nášlapné miny dostali britští konstruktéři kolem roku 1954. Jejich úvahy se z dnešního pohledu zdají být bláznivé, ale na druhou stranu dávaly smysl. Pokud komunistický útok narazí na jaderné miny, bude jejich explozí čelo útočných kolon velice poškozené. Více explozí vytvoří i kontaminovaný pás území, což může vojáky přinutit se zastavit, či se dokonce stáhnout. I když sovětští i českoslovenští vojáci přechod kontaminovaným územím nacvičovali.

Jaderná mina měla mít sílu 10 kilotun, což je velmi podobné jaderným bombám svrženým během druhé světové války na Japonsko. Nejednalo se o žádné malé zařízení, protože byla kolem 7,4 tuny těžká. Existovaly 3 způsoby jejího odpálení. Za pomoci drátu na dlouhou vzdálenost, aby mohli vojáci odpovědní za odpálení uniknout. Druhým byl časovač, kdy by mina explodovala po osmi dnech od aktivace. Poslední by byla možnost spuštění při snaze ji zneškodnit.

Kuřata měla jadernou minu zahřívat

Britští inženýři museli vyřešit i problém s mrazem, protože v zimě klesá teplota na severoněmeckých rovinách hluboko pod nulu, což by mohlo mít negativní vliv na citlivé vnitřnosti miny. Nejprve navrhovali zařízení obalit skelnou vatou, ale pak přišli s mnohem originálnějším řešením. Do vnitřku min umístili několik kuřat s potravou a vodou na 8 dní. Jejich tělesné teplo mělo minu zahřívat a problém by byl rázem vyřešený.

Ministerstvo obrany v roce 1958 objednalo desítku min, ale po několika měsících nakonec objednávku stornovalo. Jaderné miny sice mohly být účinné, ale převážily obavy nad riziky, která by znamenaly. Především by ohrožovaly veliké území spojenecké země a mohly by ho na dlouhé období učinit neobyvatelným. Pravdou ale zůstává, že jak Sověti, tak západní země s nějakou variantou nasazení jaderných zbraní v Evropě počítali celou studenou válku.