To si takhle doma povídáte o tom, že se vám rozbil kávovar. A jakmile zapnete počítač, vidíte jednu reklamu na kávovar za druhou. V takové chvíli v člověku přece jen trochu hrkne.
Podobně když mluvíte se sousedem o starém známém, a jen co přijdete domů, nabídne vám ho Facebook za přítele. Jak můžeme být v takových situacích v bezpečí ve vlastním domě? Která elektronická zařízení jsou v pořádku, a na která si naopak dávat pozor? A jedná se jen o paranoiu, nebo tady hrozí skutečné riziko? Například hodně lidí má webkameru na notebooku nebo tabletu rovnou přelepenou. Případně si koupili posuvnou krytku.
Oblast, kterou zlehčujeme
Nejsledovanější současní odborníci na informační technologie se specializací na kybernetickou bezpečnost se shodují, že toto téma je třeba značně posílit. Hlavně má být mnohem více času věnováno samotné prevenci. Děti učíme zastavit na přechodu a rozhlédnout se, protože blížící se auto vidíme. To je jasný zdroj nebezpečí. Neoprávněné použití našich dat je minimálně stejně silné riziko, jenže pro lidské oko neviditelné.
Proto máme silnou tendenci ho bagatelizovat. Řada lidí si však stále nepořizuje zařízení pro chytrou domácnost, protože se o svá data zkrátka bojí. A technologiím obecně nevěří. Specialisté z Euronics proto sestavili žebříček nebezpečných zařízení. Spolu s tím zveřejnili několik rad, jak s nimi zacházet opatrněji. Taková úsporná žárovka je sice taky technologie, ale žádné osobní údaje ukládat neumí. To se však liší dle zařízení.
Cokoli, co s námi komunikuje
Největší riziko tak představují digitální asistenti, chytré televize, notebooky nebo telefony. Přesná data lze zkontrolovat v manuálu nebo na stránkách výrobce. Většinou se dá zakázat ukládání nad rámec nutného minima. Nicméně je fakt, že některé funkce pak nepůjdou vůbec a další omezeně. Ke skutečnému fungování je totiž určitý datový objem potřeba. Stran hlasového ovládání platí, že tady berou výrobci ochranu opravdu velmi vážně.
Vždycky však vybírejte zařízení od prověřené značky. Menší výrobci mají obvykle méně možností rozvoje jak hardwaru, tak i softwaru. Větší značky můžete také plně kontrolovat pomocí aplikací v telefonu. Obrovským trendem dnešní doby je cloud, tedy ukládání dat u výrobce, nikoli na fyzickém nosiči. Aplikace je tak vázána i přísnějšími pravidly a často vícefázovým ověřením. Hackery nelze nikdy zastavit, ale dají se solidně zpomalit.
Domácí metodiky ochrany
V první řadě zaheslujte samotnou domácí síť, ideálně vygenerovaným heslem. Rozhodně nevolte datum narození nebo běžná slova. Stačí malý program na generování hesel a s délkou aspoň 8–12 znaků máte vystaráno. Dalším krokem je užívání různých hesel na různá zařízení. Z hlediska samotného zabezpečení je pak potřeba udržovat všechno aktualizované a vybavené antivirem. Zvláště ten mnoho lidí u telefonů nebo tabletů podceňuje, včetně firewallu.
Jestli v domácnosti ovládáte další zařízení telefonem, nikdy do něj neinstalujte aplikace z neznámých zdrojů. Je to nejlepší cesta, jak získat nějaké digitální „breberky“. Mějte na paměti, že v tomto případě je mobilní telefon celkovým klíčem. Zabezpečte ho PIN kódem, případně biometrickou identifikací. Jakmile máte podezření na cizí přítomnost, změňte hesla a zkontrolujte všechna zařízení. Ostatně měnit hesla pravidelně se určitě vyplatí.