Duše člověka váží 21 gramů, nehty a vlasy po smrti dále rostou: Nejznámější mýty o úmrtí

Internet je plný velmi zavádějících i naprosto scestných představ. Ty sice věda snadno vyvrací, navzdory tomu ovšem stále přežívají. Pravda, dokázali jsme už poměrně slušně zachytit například mozkovou aktivitu těsně před smrtí a po ní. Stejně tak víme, co se děje s lidským tělem a jak dlouho se rozkládá. Osud lidského já v okamžiku smrti nám ale stále uniká. A kdoví, jestli se ho někdy dopátráme.

Smrt a růst nehtů či vlasů

Domněnka, že vlasy a nehty pokračují i po smrti v růstu, je známá. Zároveň však naprosto mylná. Smrtí je zastaven přísun glukózy, buňky odpovědné právě za tento růst tak přestávají fungovat prakticky okamžitě. Jakmile jsou ukončeny základní tělesné funkce, mizí i hormonální aktivita, která by růst podporovala. Představa vznikla asi na základě pozorování, kdy tělo ztrácí vlivem dehydratace pružnost, ale nehtů a vlasů se to nedotýká.

Smrt na loži je vždy klidná

Většina lidí si přeje – když už je konec nevyhnutelný – zemřít alespoň v klidu a pokoji. Ideálně ve spánku, aniž by to věděli. Špatná zpráva – umírání na loži může být zvláště nepříjemné. Například takový infarkt během noci znamená probuzení se silnou bolestí. Zemřete-li na poruchu srdečního rytmu nebo mozkové aneurysma, můžete mluvit o štěstí. Skutečně jen usnete a už se neprobudíte.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Po smrti je tělo lehčí o 21 gramů

Častý esoterický mýtus tvrdí, že duše váží 21 gramů. Pochází to od amerického lékaře Duncana MacDougalla, ale jeho slavný pokus provází silné pochybnosti. Zvážil přesnou váhu 6 umírajících pacientů před smrtí a po ní a výsledek nadšeně oznámil světu. Existuje ale mnoho pochybností, subjekty byly například váženy s postelí. Jeden pacient navíc zemřel ještě před jakýmkoli vážením.

Mrtvá těla jsou zdravotní riziko

Hodně lidí si stále myslí, že kontakt s mrtvým tělem či jen jeho blízkost znamená hrozbu infekce nebo onemocnění. Během pohřbů se tak například bojí i přiblížit k rakvi. Jde však o zásadní chybu. Ano, mrtvola představuje zdravotní riziko, protože v ní pracuje mnoho bakterií a jsou produkovány četné toxiny. Ty mohou být i jedovaté. Ovšem jen při přímém pozření nebo pokud se vám dostanou do těla otevřenou ranou, což může způsobit lehkou otravu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zůstanete-li s mrtvým tělem v normálním větraném prostoru, nehrozí vám naprosto žádné zdravotní problémy. Ostatně jinak by prakticky nebyla možná práce soudního lékaře. Jsou dokonce i extrémní případy lidí, kteří s mrtvolami žili celé roky a současně se těšili dokonalému zdraví. Neznamená to ovšem, že je zdravé si mrtvé takto držet doma nebo navštěvovat márnice. Všechny operace tak nechte na úřadech a profesionálech.

Kremace změní tělo na prach

Pro mnohé je pohřeb žehem nejčistší metodou, kdy se tělo snadno rozpadne. Postup ale není rozhodně tak jednoduchý. Kremace pálí tělo teplotou 1 000 – 1 100 stupňů Celsia, ale ani tak neshoří zcela. Konečný produkt připomínající střelný prach pak ještě prochází mlýnkem kvůli větším kostem. Ještě před kremací je třeba vyoperovat veškerou případnou elektroniku a pomocí hadičky s hrotem také odvést střevní a další plyny. Takže nic jednoduchého.