Co se děje s tělem, když nemá dostatek tekutin? Žízeň je signál, že už jste dehydratováni
Voda je naprosto zásadní složkou pro život všech organismů včetně člověka. Tvoří víc jak polovinu naší váhy a je klíčová pro většinu funkcí našeho organismu.
Jakýkoli deficit týkající se správného množství vody v organismu nám způsobuje nepříjemné stavy. Je přitom jedno, jestli vodu ztrácíme skrze dehydrataci, nemoc, cvičením nebo kvůli stresu. Nejdříve se obvykle cítíme žízniví a unavení, následuje slabá bolest hlavy. To celkem logicky vede k vyššímu stupni podrážděnosti a obecnému úpadku psychiky a mentálního výkonu. Přitom stále ztrácíme vodu skrze vlastní dech, vylučováním a také skrze pokožku.
Naše životodárná kapalina
Většina zdravých lidí pohodlně reguluje množství vody ve svém organismu prostým jídlem a pitím, jak jim velí vlastní pocit hladu a žízně. Tohle je ovšem o dost náročnější u dětí, nemocných, starých lidí, atletů a lidí s namáhavou fyzickou profesí. Obzvláště pak během horkých dní. Jakmile se však cítíte žízniví, vaše tělo už trpí dehydratací. Mechanismus žízně je lehce opožděný za skutečným stupněm hydratace těla.
Výzkumy přitom ukazují, že už tak drobná dehydratace jako 1 % úbytku vody má negativní dopad na naši náladu, pozornost, paměť a také motorickou koordinaci. Data si v tomto ohledu trošku protiřečí, ale vypadá to, že s dehydratací poklesá úroveň kapalin v mozkové tkáni. Tím dochází k redukci výkonu a dočasnému ovlivnění funkcí na buněčné úrovni. Jak ztrácíme vodu bez náhrady, houstne nám krev a ledviny začínají vodu zadržovat.
Hustota krve a další komplikace
Čím koncentrovanější se naše krev stává, tím náročnější je pro kardiovaskulární systém s ní operovat a udržovat srdeční tep a krevní tlak. Jakmile je dehydrované tělo vystaveno náročné situaci – cvičení nebo tepelnému šoku – zvyšuje se riziko vyčerpání a kolapsu. To může způsobit například omdlení, pokud v takové situaci a stavu vstaneme příliš rychle nebo přejdeme z výrazného chladu rychle do tepla.
Množství přijaté vody pro optimální hydrataci je obtížné určit. Je to věc individuální, která se také odvíjí od okolností. Ovšem průměrné adekvátní množství pro dospělého muže a ženu je 3,7 a 2,7 litru za den. Aspoň 80 % celkového objemu vody bychom měli získat přímo skrze nápoje, zbývajících 20 % pak z potravy. Jde ale pouze o velmi hrubý návod, ideální metodou je průběžně upíjet podle chuti a potřeby, nikoli do sebe „nalít“ velké množství najednou.
Zdroj: Afr
Dinah Shore měla v 18 měsících skončit na lůžku. Matčiny masáže obešly následky viru, který ničí motorické neurony
Kocour v domově důchodců předpověděl 25 úmrtí. Veterináři vysvětlují, jakou molekulu před smrtí cítí kočičí nos, ale lidský ne
Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb
Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje
Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku
