„Pokud znáte pohlaví sourozenců otce vašeho dítěte, můžete odhadnout, jestli to bude kluk, nebo holka,“ vyšlo z nové studie

Ptáte se, jestli bude vaše miminko chlapeček nebo holčička? Odpověď na to skrývají geny otce, jak uvádí i časopis Science Daily. Když badatelé prostudovali stovky let rodokmenů, vyšlo najevo, že geny určují právě to, zda člověk zplodí syny nebo dcery. Muži dědí po svých rodičích tendenci k synům nebo dcerám. V praxi se tak ukazuje, že člověk s převahou bratrů bude mít spíše syna. Muž se sestrami naopak tíhne k plození holčiček.

Pečlivé procházejí stovek rodokmenů

Výzkum Corryho Gellatlyho z univerzity v Newcastlu tak prokázal, že muži skutečně dědí tyto sklony po svých rodičích. Celkem bylo důkladnému rozboru podrobeno na 927 rodokmenů. Ty zahrnovaly údaje 556 387 lidí z Evropy a Severní Ameriky a sahaly až do roku 1600. „Rozbor rodokmenů ukázal na tendenci dědit pohlaví potomků po rodičích. Více bratrů ukazuje na syny, více sester zase na dcery,“ vysvětluje výsledky výzkumu Gelletly.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Muži obecně určují pohlaví dítěte tím, že jejich spermie nese chromozom X nebo Y. Chromozom X ve spojení s chromozomem X matky povede k dívce (XX), a chromozom Y spojený s X u matky zase k chlapci (XY). Dosud neobjevený gen ovšem řídí, zda spermie muže obsahují více chromozomu X nebo Y. Konečným důsledkem je tak vliv právě na pohlaví dítěte, ukazuje bádání University of Newcastle.

Srovnání rovnováhy po světové válce

„Geny jsou předány od obou rodičů a způsobují, že někteří muži mají více dcer, zatímco jiní zase synů. To může také vysvětlit, proč je populace obou pohlaví na světě poměrně vyvážená.“ Tento trend reagoval také na události, které měly celosvětový vliv. Například v mnoha zemích, které se účastnily světové války, se po jejím konci výrazně projevil nárůst potomků mužského pohlaví. Opravdu byla vlna po světovém konfliktu takto výrazná?

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ano. V roce těsně po 1. světové válce připadalo totiž ve Spojeném království na každých 100 dívek o 2 chlapce víc, než tomu bylo v letech těsně před válkou. Právě gen, který Corry popsal ve své práci, může tuto skutečnost osvětlit. Šance byly totiž nakloněny ve prospěch mužů s více syny. A když se pak takový muž vrátil z armády, bylo mnohem pravděpodobnější, že opět zplodí syna. Tendenci měl totiž už po svém otci.

Přírodo, ty si poradíš

Naopak otcové syna a více dcer mohli o jediného syna ve válce snadno přijít. A ten by měl nejspíš další dcery. Došlo tak k masivní filtraci ve prospěch mužů plodících syny. Ti se po návratu vrhli na plození a výsledkem je obrovská vlna synů. „Tento gen nemá na ženy jakýkoli vliv. I tak ho v sobě však mají a dále ho přenáší na své děti,“ dodali na závěr rozboru badatelé. Jak to tak vypadá, příroda skutečně usiluje o rovnováhu a cestu si vždycky najde.

Samotná genealogie je také věcí, která v posledních letech stoupá na popularitě. Jasné vědomí vlastních předků bylo naprosto běžné ve šlechtických rodech. Dnes ovšem existuje i spousta programů nebo aplikací, kde lze rodokmeny sestavovat velmi jednoduše. Nejspíš nenarazíte na žádnou modrou krev, ale zcela reálně jsme v nějakém stupni příbuzní všichni. Kdoví, na koho narazíte jako na bratrance z druhého kolena nebo třetí sestřenici.