Nacistické Německo mělo za druhé světové války spojenecké země vysílající své vojáky do boje na jeho straně. Kupodivu mezi nimi byli i Židé.
Představa, že by Židé za druhé světové války bojovali na straně nacistického Německa, se zdá až bizarní. Ale přesně taková situace nastala na severu Evropy, kde se po útoku Němců na Sovětský svaz stalo jejich spojencem Finsko. V jeho armádě sloužili i vojáci židovského původu a bojovali po boku vojáků wehrmachtu. Kupodivu spolupracovali docela bez problémů, ačkoli se dá předpokládat, že finští Židé tehdy nevěděli o zvěrstvech páchaných ve vyhlazovacích táborech.
Sověti chtěli finské území
Spolupráce Židů z Finska s Němci je vlastně dílem sovětské militantní politiky a snahy Stalina rozšířit svůj vliv. Když byl celý svět na podzim 1939 zaneprázdněn útokem Německa a SSSR na Polsko, Stalin se rozhodl si podmanit Finsko. Několik měsíců se Finové bránili a Rudé armádě způsobili obrovské ztráty, ale nakonec přesile podlehli, museli uzavřít mír a postoupit SSSR velká území. V roce 1941 se museli rozhodnout mezi dvěma zly, nakonec se spojili proti Sovětům, kteří jim způsobili taková příkoří.
Němci svému spojenci dodali zbraně a Finové poslali po boku nacistických vojáků své jednotky do boje. I když nutno říci, že například u Leningradu postoupili jen na starou sovětsko-finskou hranici a pak se zastavili. I díky tomu nakonec Leningrad obklíčení nacistů s velkou pravděpodobností odolal. Finská armáda povolala do armády i 300 příslušníků své židovské menšiny. Většinou Židů z rodin, které po roce 1917 utekly ze SSSR.
Na frontě byli hned vedle německých vojáků a kupodivu se mezi nimi nevyskytovaly žádné velké problémy. Židé dokonce měli vlastní modlitební stan, kde mohli provádět své náboženské obřady, často za zvědavého přihlížení Němců. Podle některých zpráv se mnozí snažili k židovským spolubojovníkům chovat dobře a naznačovali jim, že jsou jiní než Němci honící Židy po Evropě. Tři židovští bojovníci za své činy měli dokonce dostat Železný kříž, ovšem německé velení s ním poslali do patřičných míst.
Finové Židy odmítali perzekvovat
Během války žilo ve 3,5milionovém Finsku asi jen 2 300 Židů. Němci stejně tak jako v jiných státech na Finy tlačili, aby se s nimi vypořádali, ovšem finská vláda jim odpověděla, že v severské zemi žádný židovský problém neexistuje. Po obrovském tlaku Němců do jejich rukou vydala jen 8 židovských uprchlíků z Rakouska, ostatní se jim podařilo složitým manévrováním a přesunem do Švédska zachránit. Z těchto vydaných bohužel 7 v koncentračních táborech zemřelo.
V září 1944 Finsko podepsalo se Sovětským svazem příměří a zavázalo se naopak ze země vytlačit německé jednotky, což se jim do značné míry povedlo. Během 6 let bojů zahynulo 23 ze 300 židovských vojáků finské armády. Ačkoli je někteří považují za zrádce, protože bojovali na německé straně, v samotném Finsku jsou považováni za hrdiny. Jejich jména bývají každý rok zahrnuta do finského židovského kalendáře.