Každý rok se začátkem prosince děti chystají na významnou návštěvu. Jestli byly celý rok hodné, dostanou dárky a dobroty. V opačném případě bramboru nebo kousek uhlí.
Tohle všechno má na svědomí trojice Mikuláše, anděla a Krampuse. Kdo je to Krampus, ptáte se? Je to vlastně čert, napůl muž, napůl kozel, který každý rok pronásleduje zlobivé děti. A pak je dost možná odnese do pekla. Evropská verze svatého Mikuláše měla dlouho děsivé protějšky jako Belsnickela a rytíře Ruprechta, kteří oba přicházeli trestat. Krampus pochází z folklóru rakouských alp, kde bavil dospělé a děsil děti po celá staletí.
Něco pro děti i něco pro dospělé
Krampus a další zlobiví pomocníci Mikuláše mají původ v pohanských oslavách zimního slunovratu. Později se stali součástí křesťanské tradice, kdy Mikuláš 5. nebo 6. prosince navštěvoval děti a odměňoval je. Současně s ním přicházela i hrozba pro ty neposlušné. V Rakousku a některých částech Německa je tento den znám jako Krampusnacht, kdy se dospělí převlékají za čerty a straší děti u sebe doma nebo i u sousedů.
Děti pak čerta vidí i pobíhat po ulicích během Krampuslauf, doslova „čertovského běhu“. Pokud byla Krampusnacht způsobem, jak postrašit děti k poslušnosti, pak čertův běh byl pro dospělé. Není totiž vázán na konkrétní den a šlo asi o to upustit páru. Strašení dětí byl příjemný bonus. Rakušané si většinou upili a pak pobíhali v kostýmu ulicemi. Stejně jako Krampusnacht, tak i Krampuslauf se udržely coby tradice až do současnosti.
S moderní dobou i dospělejší verze
Rozvoj moderních médií se nemohl vyhnout ani tomuto svátku. Koncem 19. století zažíval pohlednicový průmysl v Rakousku boom, současně taky otevřel cestu pro Krampuskarten. Tyto pohlednice neměly být příjemné a veselé. Jedna z nich ukazovala Krampuse, jak strká dítě do pytle a švihá ho břízovou metličkou. Hodně jich pak ukazovalo, jak děti prohání a odvádí v řetězech, případně rovnou v pytli. Ani tady metličky nechyběly.
Existovaly i dospělejší pohlednice. Krampuskarty z počátku 20. století stále obsahovaly trestání dětí, ano. Ale také Krampuse jako velkou ženu bičující muže metličkou a odnášející ho v pytli. Na dalším obrázku pak visí zbitý Krampus ve vzduchu a svazek metliček drží za zády. Z toho lze vyvodit něco o genderové politice. Američané se s Krampusem nesetkali asi po celé století a změnilo se to až v roce 2004 s designy Monte Beauchampa.
Rostoucí popularita ve Spojených státech
Ten vydal celou knihu Krampuskaret a pomáhal také zorganizovat četná představení, která se těmito ilustracemi inspirovala. Ať už Beauchamp za představení Krampuse v Americe primárně odpovědný byl, nebo nebyl, stala se postavička od té doby jakousi národní kulturní ironickou ikonou. Obchody tak mají celé sekce předmětů, které se inspirovaly právě klasickými pohlednicemi s Krampusem. A sortiment je mnohem rozsáhlejší.
Pokud nemáte čas posílat pohledy, můžete si koupit ošklivý Krampusův svetr a přijít s ním na místní oslavu. Případně se – stejně jako v Rakousku – zúčastnit běhu čertů. Krampusova popularita v USA dosáhla vrcholu během roku 2015. Měl to na svědomí film Krampus, který by neměl být zaměňován za mnoho dalších variant s mnohem nižším rozpočtem. Ačkoli je v USA celkem novou postavou, stala se alpská legenda zlým protějškem Santy.
Na kterého Mikuláše s čertem vzpomínáte nejvíce?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 7339
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 10416
