Jak zvládat běžné lidské problémy a dosáhnout nemožného? Raketoví inženýři poradí

Astrofyzici a inženýři, kteří jsou obecně známí jako „raketoví vědci“, dosáhli mnoha věcí, které jsou normálně považovány za nepředstavitelné – od letu na Měsíc po prozkoumání Marsu. Jak zvládají problémy, které vypadají jako převzaté z vědecko-fantastických románů? V knize Mysli jako raketový inženýr popisuje Ozan Varol některé přístupy k řešení problémů, které se hodí i do každodenního života, nejen pro práci u NASA.

Cesta zpět z budoucnosti

Tito lidé sní ve velkém, jenže oči upřené k obloze nejsou všechno. Aby své záměry mohli realizovat, používají tzv. backcasting. Jde o strategii, kdy si představíte ideální výsledek a následně pracujete zpětně – navrhujete každý krok nutný k dosažení tohoto cíle. „Máte nějaký velký sen, abyste ho však dosáhli, musíte si vytvořit cosi jako přesnou mapu vedoucí k jeho naplnění,“ popisuje koncept Varol. Prostá fantazie totiž nikoho nikam nedostane.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Při pobytu ve vesmíru jsou astronauti běžně v ohrožení života. Pro minimalizaci rizika používají inženýři tzv. premortem scénáře – představí si katastrofální výsledek mise a ptají se sami sebe, co mohlo k neúspěchu vést. Tuto taktiku může použít kdokoli, kdo se chystá do něčeho rizikového, třeba do nového podnikání. Premortem vám pomůže identifikovat překážky, které mohou nastat na cestě k vámi vytyčenému cíli.

Hlavně nic nepředpokládejte

Když se raketoví inženýři chystají na nový projekt, jedním z prvních kroků je identifikace jakýchkoli předpokladů. Jakmile ve svých úvahách odhalí tendenci cokoliv předpokládat, systematicky zjišťují, nakolik se něčemu takovému dá věřit. Tato strategie se nazývá „first-principles thinking“. Jde o nededukovatelná fakta, která musí být neustále podrobována analýze v tom ohledu, zda skutečně stojí na pevném základě.

iZdroj fotografie: Pixabay

Pokud jste někdy pracovali na řešení problému a neuspěli, identifikujte rutinní akce a myšlenky a zeptejte se, proč tyto kroky provádíte. Velmi často se totiž můžeme setkat s návyky, které sabotují a komplikují naše myšlení, a přitom je máme neustále před očima. Jenže jsme tak zvyklí dělat tyto věci zcela automaticky, že je nepodrobujeme žádné analýze. Nepochybujeme o jejich platnosti, ačkoli jsou často zdrojem selhání našich kroků.

Zdroj: Psychology Today