A podle nejnovějších výzkumů se dokonce zdá, že neandrtálci byli evolučně lépe připraveni na používání nástrojů, které se drží podobně jako dnešní kladiva, než jsme my dnes. Z toho vědci vyvozují, že pro neandrtálce byl o poznání náročnější „precizní úchop“ drobných předmětů, které je třeba držet mezi palcem a ukazováčkem, než „silový úchop“ v dlani, při kterém palec usměrňuje sílu případného úderu.
Porovnání neandrtálců s moderními lidmi
Tým vědkyně Ameline Bardo využil nejmodernější 3D analýzy k rekonstrukci dlaně neandrtálců. Vědci se přitom zaměřili hlavně na věrné zpracování kloubů jednotlivých článků prstů a zmapování jejich hybnosti. Vzorkem byly pro výzkumníky zachovalé kosterní ostatky pěti různých neandrtálců. Ty byly porovnány se stejně zpracovanými modely rukou dnešních lidí, které byly získány od padesáti dospělých osob.
Neandrtálské geny a koronavirus
Podle vědců došlo v minulosti ke smísení některých neandrtálců s moderními lidmi. Tuto teorii podporuje skutečnost, že i u některých dnešních lidí lze vystopovat neandrtálské geny. Těm se znovu dostalo mediální pozornosti v kontextu pandemie koronaviru – lidé s těmito geny jsou podle studií náchylnější k infekci, a také se u nich častěji objeví těžký průběh onemocnění, nebo dokonce v souvislosti s koronavirem zemřou.
Zkoumání některých starých mumií a kosterních pozůstatků několik tisíc let starých příslušníků homo sapiens naznačují, že neandrtálských genů v moderní populaci postupně ubývá, jde však o velmi dlouhodobý proces. Studie zkoumající geny neandrtálců v genomu současných lidí z roku 2010 přišla s těmito zjištěními:
- Geny neandrtálců voří zhruba 2 % genomu každého jednotlivce
- V celkovém vzorku populace je až 20 % genomu původně neandrtálského
- Na druhou stranu je DNA neandrtálce shodná s DNA současných lidí na zhruba 99,7 %