Potulující se munice je velmi často pouze obyčejný dron napěchovaný trhavinou. Létat může jen nízkou rychlostí a v nevelké výšce, ale to je často i jeho výhoda.
Problém sebevražedných dronů Shahed 136, které Rusko již několik týdnů nasazuje na Ukrajině jako Geran-2, je nutnost ničit je ve velkých počtech. Protože jsou drony levné, je možné jich vypustit mnoho a pak prostě nějaké proletí. Tyto jinak velmi primitivní stroje tak mají na svědomí nejen lidské životy a infrastrukturu, ale paradoxně i vyspělý letoun MiG-29, který byl nasazen do jejich likvidace.
Moderní stíhačka s vysokou rychlostí
Zdá se to velmi nerovný souboj. MiG-29 je stíhací letoun, který sice pochází již z 80. let, ale stále je považovaný za velmi užitečný a zůstává ve výzbroji některých letectev. O tom, že je to dobrý stroj, může svědčit i fakt, že si je ve výzbroji řadu let nechalo i německé letectvo po sjednocení západní a východní části země. Letoun má nejen rychlopalný kanon ráže 30 milimetrů, ale může nést i různé druhy protiletadlových střel jak tepelně, tak radarově naváděných. Létá rychlostí až Mach 2,3 a je známý dobrou manévrovatelností.
Oproti tomu Shahed 136 je 3,5 metru dlouhý a 200 kilogramů těžký dálkově ovládaný dron obsahující 40–50 kilogramů těžkou hlavici. Jeho jediným úkolem je doletět na místo a operátor s ním za pomoci kamery nabourá na vybraný cíl. Je vybaven velmi jednoduchým čtyřtaktním motorem s tlačnou vrtulí. Pohybuje se rychlostí až 185 kilometrů v hodině a létá v relativně malé výšce.
Fatální byly trosky
Nenese žádné zbraně, takže tvrzení, že z oblohy sestřelil moderní stíhací letoun, je trochu nadsazené. Ukrajinská stíhačka byla zapojena do ničení vlny sebevražedných dronů, které Rusko vypouští na ukrajinská města ve snaze terorizovat obyvatelstvo a ničit infrastrukturu. Z incidentu jsou k dispozici jen kusé informace, ale letadlo mělo zničit pětici dronů. Ovšem trosky některého z nich nakonec nasálo do svých motorů, což se mu stalo fatálním. Pilotovi se naštěstí podařilo se katapultovat a přežil.
Jak letoun drony ničil, není známé, ale s největší pravděpodobností použil svůj kanon, pálit drahými raketami by nemuselo být tak efektivní a má jich i omezený počet. Problém je s největší pravděpodobností malá rychlost dronu. Pokud by se proudový stíhací letoun pokoušel létat podobně pomalu, neudržel by se na obloze. Pilot tedy musel letět relativně rychle, a aby zaměřil a zasáhl dron dlouhý jen 3,5 a široký 2,5 metru, musel se přiblížit dost blízko. Když dron zasáhl, již nezbýval čas se jeho troskám vyhnout.
Z čistě vojenského hlediska nemá příliš smysl nasazovat bojová letadla za stovky milionů korun proti dronům, jejichž cena je v řádech několika set tisíc korun. Fakt, že se o to Ukrajina pokusila, ukazuje její zoufalou snahu útoky na civilisty odvracet. Jako lepším řešením se ukázaly klasické protiletadlové zbraně, lze použít i střely z MANPADS, které jsou ale dražší než drony. Konstruktéři do budoucna spoléhají hlavně na lasery nebo mikrovlnné zbraně. Ty by měly dokázat pálit opakovaně a cena výstřelu by byla doslova zanedbatelná.