Rusko odhalilo speciální systém, který má umožnit startovat dronům z válečných lodí

Pro státy, které si nemohou dovolit silné letectvo, jsou drony jednou z možností, jak provádět vzdušné operace. Nejen k průzkumu, ale i k útoku, což například prokázaly ukrajinské drony, které zasáhly menší ruská plavidla v Černém moři. Mohou být i alternativou pro Rusko, jež má jedinou letadlovou loď již několik let v opravě. Posloužit k tomu má nový systém vyvinutý Černomořskou vyšší námořní školou PS Nakhimov.

Pro dron je paluba malá

Drony samozřejmě z námořních plavidel již operují, ale podobně jako letadla před vznikem letadlových lodí se potýkají s problémem, jak efektivně startovat, a hlavně jak na palubách menších lodí přistát. Není zde dostatek místa pro to, aby dron bezpečně dosedl. Řešení s padákem jsou zase těžkopádná. Právě nový systém má tento způsob vyřešit. A to tím způsobem, že dron bude startovat a přistávat mimo palubu plavidla, nebude tedy hrozit nebezpečí.

Návrh tvoří dvojice stabilizovaných teleskopických tyčí se speciálním držákem. Princip jejího použití by spočíval v tom, že budou připevněny na boku daného plavidla. V okamžiku startu nebo přistání by se natočily mimo bok lodě do požadovaného směru. V případě startu by zde byl upevněn dron, který by vzlétal ve směru mimo palubu a nástavby plavidla. V případě přistání by pak obsluha dron navedla k zařízení, které by ho zachytilo.

To by samozřejmě znamenalo, že systém by musel být velmi stabilní, protože jakákoli chyba by mohla vést k tomu, že úder dron zničí. Autoři projektu tvrdí, že by stabilní polohu mělo zařízení udržovat i v případě, kdy na moři budou až šestimetrové vlny. Obecně se dá říci, že by mohlo využívat podobný systém, jaký mají tanková děla, která dokáží mířit na jeden cíl, i když se vozidlo pohybuje v náročném terénu. Otázkou samozřejmě zůstává, jak se návrh v praxi ukáže funkční, pokud bude postaven. Řada ruských systémů totiž do praxe uvedena nebývá.

Řešení pro křižníky či torpédoborce

Tyče by mohly být připevněny na nosiče vrtulníků, ale i na menší plavidla. V ruském námořnictvu se dá předpokládat, že většími plavidly jsou myšleny hlavně křižníky třídy Kirov a Slava, případně i torpédoborce. Samozřejmě je otázka, zda by tento systém zvládla nést i menší plavidla. Rusku by to jistě velmi pomohlo, protože při absenci jediné letadlové lodě je odkázané na vrtulníky startující z palub ostatních lodí. Navíc na heliporty některých lodí nainstalovalo protivzdušný modul Tor-M2KM, operace vrtulníků z nich tak znemožnilo.

Dvojice tyčí má umožnit startovat dronům krátkého a středního doletu. Je tedy jisté, že by se určitě jednalo o průzkumné stroje, jako je velmi rozšířený Orlan-10. Otázkou samozřejmě zůstává, zda by byl systém natolik robustní, aby dokázal odpalovat i drony vyzbrojené třeba mikropumami či protitankovými raketami. V případě potřeby by ale Rusko mohlo takto používat i sebevražedné drony a nasadit je jako jakýsi druh řízených střel.