Co je to efekt motýlích křídel a jak funguje? Příklady, jak může jediná drobnost změnit celý svět i historii

Může mávnutí křídel motýla v Asii způsobit politický převrat uprostřed USA? Jak funguje efekt motýlích křídel, jedna z nejtajemnějších teorií na světě? Její zastánci tvrdí, že veškeré události celého světa jsou propojené. Podle třetího Newtonova zákona má každá akce nějakou reakci, jednoduše řešeno „jedna věc vede k další“. Za oficiálního autora termínu „efekt motýlích křídel“ je považován americký meteorolog Edward Lorenz.

Model pro předpověď počasí

Začalo to tím, že hledal způsob, jak zlepšit předpověď počasí. Pro veřejnost si tehdy připravil přednášku s názvem Může mávnutí motýlích křídel v Brazílii způsobit tornádo v Texasu? Vycházel tehdy z teorie chaosu. Ta velmi zjednodušeně mluví o tom, že všechna dění na světě jsou v konečném principu zcela náhodná. Nicméně i tuto nahodilost lze matematicky zpracovat a použít pro meteorologické modely. Pro některé platí tento efekt v každé oblasti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V roce 1960 vytvořil Lorenz program pro zachycení průběhu procesů v atmosféře. Tehdy to bylo naprosto převratné, pro něj však málo. Přidal drobné odchylky, aby zjistil, jak umí malá změna změnit celou předpověď. Motýlí efekt není náhoda, ale prostá nutnost. Edward Norton Lorenz tedy popsal efekt, kdy i mávnutí křídel jediného motýla dokáže dlouhodobě a při určitých podmínkách způsobit velkou sílu a značnou změnu počasí.

Podceňujeme malé věci

Stejný mechanismus se dá použít i v případě našeho jednání. I nepatrná změna nebo velmi malé úsilí dovede v delším horizontu přinést obrovské změny či výsledky. Obrovské úsilí nemusí mít někdy naprosto žádný efekt, zatímco titěrný počáteční krok změní naši budoucnost. Obecně pak máme tendenci značně podceňovat drobné změny. Nevidíme v nich totiž potenciál, který mohou v budoucnu přinést. Proto se ostatně říká, že ďábel je v detailech.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dopadů tohoto efektu je historie plná. USA například původně plánovaly shodit bombu na Kokuru, nikoli Hirošimu. Byla tam totiž továrna na munici. Byla nad ní ovšem silná oblačnost a posádka letu nedokázala cíl přesně zaměřit. Přeletěli dokonce třikrát, než to vzdali a zvolili jako další cíl Nagasaki. Od té doby se v Japonsku říká Mít štěstí z Kokury, protože šlo o otázku života a smrti. Nebýt silných mraků, historie by proběhla zcela jinak.

Vynález penicilinu a filmového plátna

Dalším příkladem je vynález penicilinu, prvního antibiotika a jednoho z největších milníků medicíny. Sir Alexander Fleming pracoval s bakteriemi stafylokoka v době těsně předtím, než měl jet s rodinou na dovolenou. Netušil, že mu Nobelovu cenu získá jeho zlozvyk. Byl totiž znám jako dosti nepořádný člověk. Laboratoř opustil ve zmatku a když se vrátil, našel v Petriho miskách plíseň, která zabila všechny bakterie, na které dosáhla.

Následně izoloval penicilin, první přirozeně se vyskytující antibiotikum. Podobně na tom byl film, který vznikl v důsledku sporu. V roce 1878 se dva přátelé hádali, jestli koně při běhu opustí pevnou zem. Jeden z nich nainstaloval vedle závodní dráhy fotoaparáty, aby zachytil jejich pohyb. Výsledek je považován za první filmový záznam na světě. A není až takovým překvapením, že koně se při běhu opravdu odlepují od země.

Zdroj: FsBlog