Lidé, na rozdíl od zvířat, nemají pevně dané období v roce, které by bylo vyhrazeno páření. Takto by to vypadalo, kdyby tomu tak bylo.
Lidé sice nemají žádné období říje, čili část roku, kdy by nás příroda hnala k rozmnožování, přesto nás nějakým způsobem ovlivňuje. Vědci spojili měsíce nejvyšší porodnosti s ročními obdobími a dokonce i se zeměpisnými šířkami. V zemích s vysokou zeměpisnou šířkou, jako je Rusko, Norsko a Dánsko, je nejvíce dětí počato v říjnu. S postupujícími nižšími zeměpisnými šířkami se vrchol přesouvá do pozdějšího období roku. Tento článek se zamýšlí nad tím, co by se stalo a jak by lidstvo ovlivnilo, kdybychom přece jen pevně dané období páření měli.
Ideální doba pro početí
Ideální doba pro početí je prý tehdy, když slunce svítí 12 hodin a teplota je 10 až 21 °C. Naštěstí pro nás to neznamená, že máme období páření. Na rozdíl od jiných živočichů, kteří jsou závislí na ukládání energie pro plození dětí, pro nás optimální doba není důležitá. Máme přístup k více zdrojům a můžeme se flexibilně rozhodovat, kde na světě budeme žít. Ale co kdybychom najednou měli období páření a stejné rozmnožovací rituály jako třeba jeleni?
Ženě může trvat v průměru šest menstruačních cyklů, než otěhotní. Nechtěné početí sice nastat může, ovšem obvykle bývá problém spíše opačný, kdy jsou s otěhotněním potíže. Pokud by tedy žena byla jako typická laň, otěhotnění by se ještě více zkomplikovalo, byla by totiž v říji pouhých 24 hodin. To by jí dávalo šanci otěhotnět jen dva dny v roce. Navíc by si musela dát pozor, aby nebyla vystresovaná. Pokud jste totiž ve stresu, může otěhotnění trvat o 29 % déle.
Polygynie
Páření s různými partnery by se mohlo stát způsobem, jak tento tlak snížit. Stejně jako jeleni byste mohli být polygynní, což znamená, že byste se mohli pářit s více partnery, abyste zvýšili šanci na úspěch. Ne všichni lidé by však měli stejné období páření nebo stejný rituál. Stejně jako jeleni bychom využívali vodítka prostředí k nastartování pářících rituálů.
Pářící rituály v různých částech světa
Na severní a jižní polokouli by tedy pravděpodobně existovalo opačné období páření. Samci by se také chovali odlišně podle toho, kde by se nacházeli. Stejně jako jeleni by se muži v Evropě a Asii vyhýbali konfrontaci a k přilákání žen by používali svůj hlas. Ne zpěvem nebo šeptáním básniček, ale řevem. Čím hlubší řev, tím více sexy.
Na severu, například ve Skandinávii, by se samci stávali agresivními, stejně jako tam žijící sobi, a bojovali mezi sebou na život a na smrt. Pouze ti nejsilnější by měli šanci na rozmnožování. V zemích, jako je Mexiko, by byl přístup mnohem romantičtější, podobně jako u jelence ušatého. Námluvy by tam byly hlavní zbraní mužů a žen a honičky by mohly trvat celé dny. A pár by spolu mohl zůstat i několik dní po páření.
Období po spáření
Po všem tom řevu, boji a námluvách by se samice, které by zabřezly, sešly a čekaly devět měsíců na vývoj plodu. Až by nastal čas, všechny tyto ženy by porodily během deseti dnů. Představte si miliony rodících žen najednou. Porodnice by byly zcela zahlceny. A pak by miliony lidí současně nastoupily na rodičovskou dovolenou.
Vzpomínáte si, jak se jeden muž mohl pářit s různými ženami? To by znamenalo, že většina z nás by vyrůstala v početných rodinách jako ve stádech. Děti by se o své hračky musely dělit se stovkami sourozenců. Je tedy pravděpodobně lepší, že toto všechno je jen fikce a my si tak můžeme ponechat své otevřené a flexibilní možnosti.