Z většiny starověkých antikoncepčních metod mnohdy zůstává rozum stát. Některé z nich byly poměrně bolestivé, jiné dokonce ohrožovaly ženy na životě.
Pokud se chce žena v dnešní době vyhnout nechtěnému početí, má hned několik možností. Může použít například pesar, tělísko, vaginální kroužek, podkožní implantát či náplast. Všechny tyto metody jsou však až výdobytky moderní doby. V minulosti to ženy tak jednoduché neměly. Jaké druhy antikoncepce tedy ženy ve starověkém Egyptě, Římě a Řecku, případně ve středověké Evropě až do konce 19. století používaly? Kromě počítání plodných dní a modlení měly ještě několik zajímavých metod.
Krokodýlí trus
Pravděpodobně tou nejnechutnější a nejméně hygienickou metodu měli staří Egypťané a Mezopotámci. Ti totiž k prevenci otěhotnění používali zvláštní formu pesaru vyrobenou ze směsi krokodýlího trusu a bylin, kterou si ženy vkládaly před stykem do pochvy. To však není jediný záznam o používání zvířecích výkalů jako antikoncepčního prostředku ve starověku. Ve starověké Indii a na Blízkém východě lidé podobným způsobem používali i výkaly slonů. Zda byly tyto metody účinné, není známo.
Med a akácie
Záznamy z roku 1850 př. n. l. ukazují, že mezi nejoblíbenější staroegyptské metody kontroly početí patřilo používání medu, plodů a listů akácie. Ženy smíchaly med a plody akácie a do této směsi namáčely plátno nebo smotky bavlny. Plátno nebo bavlnu si před pohlavním stykem vložily do pochvy a tato kombinace působila jako přírodní spermicid. Podobnou kombinaci obohacenou o datle používaly i ženy ve starověkém Římě.
Olovo a rtuť
Před dávnými časy lidé často konzumovali jedovaté látky, jako jsou těžké kovy, o kterých dnes víme, že jsou velmi nebezpečné. Po celém světě používaly starověké civilizace těžké kovy k prevenci otěhotnění. Staří Egypťané, Asyřané, Řekové a Číňané pili tekutou rtuť, tekuté olovo nebo arzen (nebo jejich kombinaci), aby zabránili početí. Bohužel tyto jedovaté látky vedly také k selhání ledvin a plic a k poškození mozku. Jako antikoncepce však fungovaly.
Silphium
Ve starověkém Římě a Řecku a na starověkém Blízkém východě používaly ženy orální antikoncepci zvanou silphium, což byl druh obrovského fenyklu. Do šťávy z této byliny také namáčely bavlnu nebo žíně a vkládaly si je do pochvy, aby zabránily otěhotnění. Semena silphia se nakonec stala tak cennými, že se používala jako forma měny, která byla považována za cennější než stříbro. Rostlina na konci starověku vymizela.
Citron
V minulosti lidé předpokládali, že kyselina citronová v citronu má spermicidní vlastnosti, což z tohoto ovoce činilo účinnou formu starověké antikoncepce. Ženy namáčely houbičky nebo vatu do citronové šťávy a vkládaly si je do pochvy. Působila jako bariéra děložního hrdla a zároveň jako spermicid. Proslýchá se, že Casanova, slavný benátský milovník žen v 18. století, z poloviny citronu vyráběl čepec na děložní čípek, který používal při sexu se svými partnerkami.
Olivový olej
K výrobě starověké antikoncepční směsi, kterou navrhl Aristoteles, používaly ženy v Řecku olivový a cedrový olej, aby snížily pohyblivost spermií. To jim dávalo čas na opláchnutí nebo výplach po sexu, aby snížily možnost otěhotnění.
Výplachy
Výplachy byly oblíbené ve starém Římě jako prevence otěhotnění. Ženy si vyplachovaly pochvu nejrůznějšími látkami, jako je mořská voda, citronová šťáva a ocet.
Kondomy
Kondomy se začaly používat před stovkami let. V 17. století byly první známé kondomy vyrobeny ze zvířecích blan, včetně močového měchýře a střev. Používání kondomů může sahat ještě dále do starověkých civilizací Egypta, Řecka a Říma, ale chybí nám důkazy, které by to potvrzovaly. Víme však, že kondomy byly nejprve používány k prevenci šíření nemocí. Teprve později se začaly používat také jako primární forma kontroly porodnosti.
Kdybyste žili ve středověku, jakou metodu byste využili vy?