Jízda na rezervu s sebou nese víc rizik než potenciálních výhod. Zjistěte, jak může tankování „za pár stovek“ poškodit váš automobil.
Každý řidič se ke svému vozidlu chová jinak. Některý jej dává na pravidelné servisní kontroly, jiný k automechanikovi zamíří až ve chvíli, kdy se na automobilu objeví vážnější defekt. Obdobně přistupují motoristé povětšinou i k nutnosti tankovat. Někdo doplňuje palivo pravidelně, jiný čeká až do poslední chvíle, kdy se rozsvítí kontrolka tzv. rezervy. Jestliže je to i váš případ, zjistěte, proč byste se měli takového jednání vyvarovat. Kromě rizika, že vám palivo dojde daleko od čerpací stanice, existují ještě vážnější důvody.
Jízdou na rezervu vystavujete svůj vůz riziku
V době, kdy ceny benzínu a nafty takřka nezadržitelně a vytrvale stoupají do astronomických výšin, se mnozí motoristé snaží za každou cenu ušetřit. Někteří zvolili takovou strategii, že do svého vozu doplňují palivo ve chvíli, kdy ceny za pohonné hmoty lehce poklesnou, přičemž tankují tzv. do plna. Jiní svůj vůz zásobují palivem jen „za pár stovek“, přičemž je nepřetržitě doprovází rozsvícená kontrolka rezervy. Bohužel v obou případech se jedná o hazard spojený s rizikem poškození palivového systému vozidla.
V situaci, kdy jezdíte lidově řečeno na výpary, byste si měli uvědomit, že svítící kontrolka rezervy vám nesignalizuje pouze docházející naftu či benzín, ale také zvýšené riziko poškození palivového čerpadla. To by se zjednodušeně dalo popsat jako malý elektromotor, který je chlazený palivem – což znamená, že pro svůj bezproblémový chod potřebuje dostatečné množství benzínu či nafty. V případě prázdné palivové nádrže nasaje vzduch, což může vést k jeho fatálnímu poškození, respektive k poškození celého palivového systému vozidla.
K nasátí vzduchu může dojít i v případě, že vašemu automobilu v nádrži ještě nějaký ten litr pohonných hmot zbyl – stačí kupříkladu vyjet prudší kopec, kdy se tekutina přelije do jiné části palivové nádrže. Kromě nasátí vzduchu vystavujete svůj vůz i riziku předčasného znehodnocení palivového filtru. Ten se totiž snáze zanese nečistotami, které se usazují na dně nádrže – při malém objemu paliva se do filtru dostávají ve vyšší koncentraci. Prázdná palivová nádrž je podle odborníků rovněž náchylná na kondenzaci vody.
Přeplnění palivové nádrže může mít fatální důsledky
Chybný je nicméně i opačný přístup, kdy motoristé tankují nádrž tzv. do plna. Jedná se o situace, kdy pokračujete v tankování i poté, co palivová pistole signalizovala cvaknutím plnou nádrž. Mnozí z vás jistě ví, že palivová nádrž má větší objem, než je uváděné maximální množství pohonných hmot, které pojme (tzv. jmenovitý objem nádrže). Často se jedná o rozdíl větší než 10 litrů. Jestliže se rozhodnete této skutečnosti využít a nádrž vytěžit na maximum, vystavujete se opět riziku.
Prostor, který jste palivem navíc tak lehkovážně zaplnili, je totiž bezpečnostní. Výrobci automobilů musí počítat s tzv. tepelnou roztažností paliva, kdy kapalina zvětšuje svůj objem. Za příklad může sloužit natankování studených pohonných hmot v zimních měsících a následné zaparkování v kryté garáži. V takovém případě se objem paliva v nádrží zvětší asi o 10–15 %. Pokud nebude v nádrži dostatek místa, hrozí její prasknutí. Kromě zničení nádrže může při jejím přeplnění dojít i k poškození systému jejího odvětrávání.
Jaké máte oblíbené pumpy na tankování?