Existence mrtvé humanoidní civilizace na Marsu, která byla zničena masivním jaderným výbuchem, je vysvětlena fyziky

Souhrnně shromážděná data odůvodňují tvrzení, že na Marsu došlo k jaderné katastrofě planetárního rozsahu. Mars může také skrývat odpověď na Fermiho paradox. V tomto ohledu se doporučuje připravit let na Mars co nejdříve, aby se zalidnil a objasnily se okolnosti toho, co se tam v minulosti stalo. Proto je tato hypotéza nyní revidována ve světle nových geochemických dat a obrázků. A říká se, že rudá planeta měla svou vlastní civilizaci, i když docela primitivní, staroegyptské úrovně.

Existence života na Marsu

Víme, že ve vesmíru je mnoho chemických látek, které jsou nezbytné pro vznik života, a řada planetárních systémů, kde by pak mohl prosperovat a vyvíjet se. Víme, že živé organismy se objevily na Zemi poměrně brzy, a nyní existují důkazy, že mohly existovat také na raném Marsu. To naznačuje, že život ve vesmíru je docela pravděpodobný.

Vědci a jejich debatování o vesmíru

Technologie jsou v dnešní době již natolik vyspělé, že z oblasti vesmíru byl několikrát zachycen rádiový šum, doposud však neznámého původu. Vesmír je však celkově tichý jako město duchů. Tento paradox objevil italský fyzik Enrico Fermi v roce 1950. Tehdy obědval spolu s dalšími proslulými vědci a jejich rozhovor se stočil k mimozemskému životu a letům do vesmíru.

iZdroj fotografie: Unsplash

Fermi analyzoval problém vesmíru, kde je inteligentní život možný, a proto by měl být vesmír také „hlučný“. Věděl, že vesmír je mnohem starší než lidstvo. Inteligentní tvorové měli proto dostatek času vynalézt rádio, televizi a usadit se všude na obyvatelných planetách. Bylo by logické předpokládat, že vesmír je plný života a hlučných kultur, jako je ta naše. Nejpravděpodobnější byly takové úkazy na Marsu.

Pravděpodobný život na Marsu?

Izotopová data a studium gama záření na Marsu naznačují, že poblíž oblasti Cydonia Mensa došlo k silné termonukleární explozi. Důkazy o další, slabší explozi byly nalezeny také poblíž Galaxias Chaos. Shromážděná data dohromady naznačují, že v dávné minulosti mohlo na Marsu dojít k jaderné katastrofě planetárního rozsahu se zničením veškerého života. Odpověď na Fermiho paradox se proto možná skrývá na Marsu.

Plyny a vzácné prvky

Inertní plyny jsou vždy užitečné při planetárním průzkumu. Charakteristickým rysem atmosféry Marsu je převládající přítomnost dvou izotopů inertních a raritních plynů. Jedná se o plyny xenon-129 a argon-40. Dále se zde vyskytuje obrovská hojnost vzácných prvků uranu, thoria a dalších.

iZdroj fotografie: Unsplash

Zdá se, že xenon na Marsu byl podobný jako na Zemi, ale silná jaderná událost jeho množství dramaticky zvýšila. Při konvenční štěpné reakci se xenon-129 objevuje jen v malém množství, ale výbuch vodíkové bomby dramaticky zvyšuje jeho koncentraci. Existují další známky silného výbuchu odpovídajícího vodíkové bombě na Marsu, které se odrážejí v izotopových anomáliích těžkých inertních plynů, jako je krypton. Rozložení izotopů kryptonu na Marsu je velmi podobné jejich rozložení na Slunci, což je skutečná jaderná pec.

Cydonská hypotéza ve světle nových dat o Marsu

Cydonská hypotéza je založena na archeologických datech. Hlavním artefaktem je obličej marťanské sfingy v Cydonii. Dalším nedalekým a zajímavým úkazem je marťanská pyramida, která má tvar hvězdy s přenosem své geometrie na blízké stavby. Tento tvar hvězdy lze často vidět v opevněních na Zemi, jako je Fort Henry v Baltimoru. Útvary podobné tváři byly také dle snímků spatřeny na Galaxias Chaos. Tyto objekty připomínají artefakty ze Cydonia Mensa, ale v menším měřítku. 

Je hypotéza skutečně pravdivá?

Na základě veškerých údajů se Cydonská hypotéza jeví jako reálná. Na několika místech Marsu tak možná existovala domorodá civilizace, která se vyvíjela v souladu s jeho biosférou stejně jako na Zemi. Je třeba také poznamenat, že i přes jadernou katastrofu, o níž zpráva pojednává, by tam mohly přežít některé druhy bakterií a jiných znaků života. Bohužel se však příčina této jaderné katastrofy nedá vysvětlit. Existuje mnoho teorií. Americký fyzik John E. Brandenburg se je snaží lidem podrobně popisovat.

Zdroj: GoodReads