Vypuštění dalekohledu J. Webba bylo přelomovou událostí ve zkoumání vesmíru. Nástupce Hubbla slibuje fantastické objevy

Zařízení je nástupcem slavného Hubbleova teleskopu, který za 30 let svého provozu doslova psal dějiny našeho poznání vesmíru. Na základě z něj získaných dat vznikly desítky tisíc vědeckých článků a dovolil rozsáhlé výzkumy. Přinesl také objevy, které obsadily první místa v každoročně zveřejňovaných vědeckých žebříčcích. Uvažovalo se i o jeho opravách, NASA se ovšem takový přístup už dlouhodobě nevyplatí.

Rostoucí rozpočet, oddalované spuštění

Právě Hubble stál za jedním z nejúžasnějších objevů posledních dekád. Na základě jeho dat se totiž ukázalo, že v rozporu s fyzikálními zákony se náš vesmír nejen rozpíná, ale že se to děje se zrychlením. Aby to vědcům následně zapadalo do dosavadních poznatků, musela přijít slavná hypotéza temné energie. Vedle Webba je však přinejlepším žigulík vedle Mercedesu. Možnosti nového přístroje budou totiž naprosto fantastické.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přinese tak nejspíš poznatky, které si dnes ani nedovedeme představit. Jeho osud se však několikrát ocitl doslova na vlásku. Teleskop byl navržen už na konci 90. let, konstrukce i vynesení odhadnuto na 500 milionů dolarů (11,5 miliardy Kč) a start se měl odehrát už v roce 2007. Jako je ale u těchto projektů zvykem, postupem času závratně rostla cena a realizace se odkládala. V roce 2010 už to bylo 5 miliard dolarů a Senát vyšetřoval.

Do minulosti až k počátkům

Politici navrhli snížit rozpočet, vědecká obec se však semkla a jasně obhájila aktuální investici budoucím přínosem i škodami při osekaných prostředcích. Webb může studovat vesmír mnohem hlouběji, než kdy mohl Hubble. Dívá se do něj totiž jinak. Hubble pracuje v zásadě ve viditelném spektru, což ho drasticky omezuje. Nemůže totiž studovat černé díry, objevovat exoplanety nebo se přiblížit tajemství samotných počátků vesmíru.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A velký třesk je hlavní záhadou vědy. Webb bude používat infračervené spektrum, uvidí tak mnohem tmavší objekty a dá se použít jako varianta stroje času. Světlo k nám totiž – přes svou rychlost – putuje velmi dlouho. Hubble se byl schopen podívat nazpět asi o 13,5 miliardy let, Webb bude dělat mnohem dávnější průzkum. Badatelé obecně doufají, že se jim tak podaří spatřit úplně první hvězdy zrozené po velkém třesku.

Složité a rizikové sestavování

Samotné umístění v kosmu vyžadovalo rozmístění konstrukcí a asi 300 vysoce složitých operací. Každá proběhla naprosto hladce, jinak by se totiž začínalo od nuly. Všechno bylo třeba připravovat po 3 měsíce „offline“, samotný dalekohled bude ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. Hubble se na rozdíl od něj nachází velmi blízko a astronauti na něm provedli dokonce 4 opravné či údržbářské mise.

„Na tento start jsem čekala 20 let a chci odpovědi na mnoho otázek. A ty prostě jinak najít nelze,“ uvádí vědecká ředitelka Dr. Heidi Hammel. „Nemáme zkrátka jinou možnost, jak tyto věci odhalit. A jsou pro nás natolik důležité, že dle mého názoru plně obhajují jak obrovské náklady, tak dlouhá léta čekaní.“ V příštích letech se nejspíš podaří objevit i dvojnice Země. A to bude jen jeden fenomenální průlom z těch všech, které nás nepochybně čekají.

S jakými komplikacemi se podle vás bude Webb potýkat?

Zdroj: TheScientist