vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Vesmír » Na dně oceánu bylo nalezeno čerstvě vzniklé plutonium mimozemského původu. Odkud se k nám dostalo?

Na dně oceánu bylo nalezeno čerstvě vzniklé plutonium mimozemského původu. Odkud se k nám dostalo?

29 srpna, 2021
Redakce VědaŽivě
[email protected]

Na dně Tichého oceánu našli těžaři vzácné formy železa a plutonia. Je pradvěpodobné, že tento materiál se na Zemi dostal z vesmíru.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Obsah článku

  1. Porozumění mechanismu vzniku
  2. Intenzita výrobních podmínek

Mimozemský odpad dorazil na Zemi někdy během uplynulých 10 milionů let. Jakmile se dostal do vody oceánu a usadil se na dně, smísil se s dalšími vrstvami horniny. Tyto skály byly později vyzvednuty japonskou těžařskou společností. Ta tu zkoumala možnosti nových nalezišť ropy a vzorky horniny následně darovala vědcům na další rozbory. Ovšem už jen vědomí přítomnosti plutonia badatele naprosto nadchlo.

Porozumění mechanismu vzniku

Jde skutečně o titěrné usazeniny, pouhé stovky atomů těchto materiálů. Jejich jedinečnost spočívá v tom, že jde o čerstvé materiály vzniklé explozí hvězd. Za což jsou vědci ohromně vděční, jelikož právě usazeniny tohoto typu jim mohou výrazně pomoci porozumět vesmírným procesům. V první řadě tomu, jakým způsobem vznikají prvky těžší než železo, jako třeba zlato, platina, uran a plutonium. Tohle jsou prvky, které jsou pro astrofyziky stále záhadou.

Zdroj fotografie: Pixabay

Vědecké týmy totiž dosud přesně neví, kde a jak tyto prvky v galaxiích vznikají a jak se liší jejich produkce na různých místech vesmíru. Odhalení těchto mechanismů by pokrylo zbytek periodické soustavy prvků. Například vodík a helium vznikly při Velkém třesku, uhlík a kyslík vznikají v jádrech hvězd. To je taky důvod oblíbené věty astronoma Carla Sagana, který velmi rád prohlašoval, že „jsme tvořeni hvězdným prachem“.

Intenzita výrobních podmínek

Astronomové jsou přesvědčeni, že ty nejtěžší kovy musí vznikat v prostředí mnohem intenzivnějším, než jsou běžné hvězdy. A jednou z možností je právě smrt velké hvězdy, tedy proces známý jako supernova. Gigantický výbuch by nepochybně všechny tyto částice vyslal do všech směrů, takže by doslova pršely na ostatní tělesa včetně naší planety. Supernova ovšem vytváří soubory prvků s různou stabilitou, tedy i radioaktivní.

Zdroj fotografie: Pixabay

Takové částice jsou nestabilní a vydrží tedy „jen“ několik milionů let. Jejich život by trval právě tak dlouho, aby se z explodující hvězdy dostaly na Zem, kde je lze takto objevit. A rozhodně nebudou zaměněny se stabilními prvky. Ty jsou všude kolem nás od doby vzniku Země, tedy celé miliardy let, nikoli pouhé miliony. Podmořský vzorek obsahoval také jasně odlišitelné plutonium 244, které se přirozeně nikde na Zemi nevyskytuje.

Zdroj: NPR

Štítky
#plutonium #supernova #vznik
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Aby červí díra zůstala průchozí, potřebuje hmotu s gravitací, která odpuzuje. Vědec z Nagoje říká, že její stopu už máme v datech, jen ji nikdo nehledal

Aby červí díra zůstala průchozí, potřebuje hmotu s gravitací, která odpuzuje. Vědec z Nagoje říká, že její stopu už máme v datech, jen ji nikdo nehledal

300 km od Brazílie klesá Van Allenův radiační pás tak nízko, že spaluje elektroniku na oběžné dráze. NASA kvůli tomu vypíná satelity

300 km od Brazílie klesá Van Allenův radiační pás tak nízko, že spaluje elektroniku na oběžné dráze. NASA kvůli tomu vypíná satelity

Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb

Smrti se nejvíc bojí lidé mezi 40. a 50. rokem. Po šedesátce strach klesá, příčinou je změna v kognitivním zpracování hrozeb

Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu

Ženy z kmene Kayan nosí na krku 9 kg mosazných kroužků. Krk se neprodlužuje, deformují se klíční kosti a žebra pod tlakem kovu

Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok

Chilli vyvinulo kapsaicin, aby ho savci přestali žrát. Lidský nos na něj reaguje výplachem, jako by šlo o chemický útok
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #motor
  • #sevis
  • #čínská auta

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #důchody
    • #zdražování
    • #rusko

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #ac-spart-praha
      • #fotbal
      • #prestupy

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #bydlení
        • #čištění
        • #vaření

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #orchidej
          • #hnojivo
          • #čištění

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #med
            • #kuřecí maso
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.