NASA poprvé v historii pořídila snímek Venuše ve „viditelném světle“. Hustá mračna ustoupila a odkryla její povrch

Parker Solar Probe velmi pomohla badatelům posunout a prohloubit chápání atmosféry této planety. Nedávno se pochlubila prvními snímky Venuše ve viditelném spektru.

i Zdroj fotografie: NASA
                   

Konkrétně jde o metodu WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe). Venuše je pro nás stále záhadou, ačkoli se svou velikostí a umístěním naší planetě velmi podobá. Často se jí dokonce říká „dvojče Země“. Od Marsu nebo Měsíce se liší tím, že ji prakticky neustále halí velmi husté mraky. Tento závoj ji tak nechává jako naprostou geografickou záhadu, kvůli čemuž také téměř nemáme podrobnější záběry jejího povrchu. Tedy až do aktuální studie Briana Wooda pod záštitou NASA.

Modrá, zelená a růžová

Až do 90. let 20. století neexistoval žádný přehled, dokud nepřinesla ovoce mise Magellan od NASA. Ta zkoumala Venuši pomocí radarových snímků. Loď JAXA Akatsuki následně pronikla hlouběji do atmosféry a získala infračervené snímky povrchu Venuše. Jediné viditelné snímky byly ale dosud pořízeny sovětskými moduly. Pocházejí od sond Venera, které v 70. letech strávily na Venuši krátký čas vzhledem k omezené životnosti.

Teď se ale situace v tomto ohledu znatelně změnila. Sonda Parker Solar Probe dokončila v červenci 2020 svůj už třetí průlet právě kolem Venuše. Tento manévr měl pomocí gravitace přiblížit sondu hlavně ke Slunci. Současně dal ale badatelům šanci dovědět se pomocí přístroje WISPR více právě o Venuši. „Planeta je třetím nejjasnějším objektem na naší obloze, o její podobě a povrchu jsme toho ale dosud příliš nevěděli,“ uvádí autor studie Brian Wood.

Analýza větru a mraků Venuše

Systém WISPR může zachytit slabé rysy sluneční atmosféry i větru, analyzovat oblaka na Venuši a také změřit jejich rychlost. Tento proces pak překvapeným vědcům odhalil i samotný povrch této planety. Šlo o tak vzrušující nález, že se NASA rozhodla zkusit k Venuši poslat další sondu. Ve skutečnosti byl ale WISPR schopen vidět skrze mraky nejen v infračerveném spektru. Zvládl také snímky v pásmu viditelném pro lidské oko.

iZdroj fotografie: NASA

I když jde o snímek na červeném konci viditelného spektra, je výsledkem záběr přesně odpovídající původním radarovým mapám z mise Magellan. Tyto fotografie jsou nejen působivou ukázkou technických možností, i jejich praktická hodnota je vysoká. Oblasti mají jedinečnou vlnovou délku, která může pomoci při plánování dalších misí. V budoucnu se tak nepochybně dovíme více o vývoji povrchu planety s teplotou 460 stupňů Celsia.

Kterou planetu ze Sluneční soustavy máte nejraději a proč?

Zdroj: LiveScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
77 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Působí protizánětlivě, umožní klidný spánek a dá se využít i jako barvivo. Sedm výhod kurkumového čaje
Události247.cz
Události247.cz
Dodavatelé energií obírají lidi o nemalé sumy peněz. Kolik vlastně prodejci elektřiny na Češích vydělávají?
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Na Ukrajině probíhají i přímé střety tanků. Jaký je výsledek boje mezi ukrajinským T-64BV a ruským T-80BV?
adbz.cz
adbz.cz
30sekundový způsob, jak nabrousit tupé struhadlo. Bude ostré jako břitva