Šance na srážku s asteroidem je vyšší, než se předpokládalo. Co bychom reálně měli dělat? Soudný den je za rohem

Naší planetě v dohledné době nehrozí střet s žádným vesmírným tělesem. Jenže za tisíce let se něco takového vyskytnout může a je otázka, co se s tím dá provést.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Observatoře po celém světě kontinuálně monitorují vesmírné okolí jak daleko, tak i v blízkosti naší planety. Je to vlastně taková planetární ochranka, jen má násobně větší záběr než kamery v obchodních centrech. Jenže co se vlastně stane, pokud takový pozorovatel potvrdí, že se k naší Zemi blíží asteroid a že se s ní srazí? Pokud tuto nutnost přijmou i národy světa, záleží postup ne celkovém času, který bude do kolize zbývat.

Vzácnost ve vzácnosti

Obecně vzato jsou střety s velkými asteroidy vzácné. Ten poslední, který by vedl k opravdu masivním ztrátám na životech, se projevil v tunguzské události v roce 1908. Věří se, že to byl meteorit, který vybuchl asi 10 kilometrů nad velmi odlehlou oblastí Sibiře. Tohle se může přihodit jednou za několik století, jenže Sibiř je odlehlá oblast. Dokonce i dnes je velmi řídce osídlená a všichni jsou rozdrobení po celé ploše, nikoli ve velkých městských aglomeracích.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jenže by stačilo, aby stejné těleso dopadlo o pět hodin později a byl by zasažen Petrohrad. Menší verze jsme viděli třeba v roce 2013, kdy se Čeljabinský meteor rozpadl asi 30 kilometrů nad povrchem. Rozbil tehdy okna a ve městě na západě Ruska zranil asi 1 400 lidí. Exploze byla srovnatelná s Hirošimou, tedy asi 500 kilotun. Něco takového je mnohem častější a tento typ dopadu se projevuje asi třikrát za jeden rok.

Vesmírný kulečník

V první řadě je důležitá právě detekce. Proto NASA ustanovila PDCO – Planetary Defence Coordination Office, tedy úřad pro koordinace obrany planety. Abychom si totiž mohli s něčím poradit, musíme hlavně vědět, že venku něco je. S postupující technologií a mnoha satelity na oběžné dráze dovedeme naštěstí předvídat dráhy těles na roky či dekády dopředu. Takže cokoli, co by se k nám skutečně blížilo, zachytíme nejspíš s velkým předstihem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejjednodušší metoda zákroku je pak něco jako planetární kulečník. NASA použije sondu pro dopravení těžkého objektu vstříc tomu příchozímu a udeří do něj. Případně to provede samotná sonda. V nejlepším scénáři pak bude asteroid odkloněn ze svého původního kurzu a mine Zemi. NASA i evropské agentury budou tento postupy testovat během příštích několika let. Objeví se totiž dvojitý asteroid Dydymos provázený měsícem Dydymoonem.

Zdroj: BBC

Diskuze Vstoupit do diskuze
110 lidí právě čte
Zobrazit další články