Ať už jsou to megakomety nebo osiřelé černé díry, tyto impozantní objekty a fenomény dělají z vesmíru opravdu nebezpečné místo. A nejsou rozhodně jediné.
Vesmír a jeho konečná hranice. Území mezi naší domovskou planetou a čímkoli dalším ve vesmíru je jedna velká neznámá. Jde o oblast nevyslovených a nepopsaných zázraků tak podivných, že z nich vaše mysl dostane okamžitě závrať. Stejně tak jsou tu mnohé opravdu katastrofické události. Nemění to ovšem nic na tom, že jde také o báječné místo pro život, plné zázraků a tajů čekajících na objevení. Tak se na to pojďme podívat.
Pozor, blíží se megakometa
Jste připraveni na „megakometu“? V roce 2021 se v naší Sluneční soustavě objevila jedna z největších a byla skutečně děsivá. Celá zabírala 137 kilometrů a její ledové jádro bylo 50krát větší než předchozí držitel rekordu. Celková masa pak byla 100 000krát větší, než je běžné. Kometa 2/2014, nebo také Bernardinelli-Bernsteinova, je tak velká, že byla původně označena za malou planetku. Naštěstí se k nám dostala nejblíže na 1,6 miliardy kilometrů.
Kolize s galaxií Andromeda
Sice je od Země vzdálena 2,5 milionu světelných let, ale Andromeda, největší galaxie „v sousedství“, má docela děsivou trajektorii. Konkrétně míří přímo na nás a jednoho dne se s Mléčnou dráhou srazí. Těsně před tím zabere celou naši noční oblohu. Naštěstí k nám dorazí až za nějakých 3–5 miliard let.
Katastrofa z rukou solárních bouří
Země je neustále bombardována vysoce nabitými částicemi ze Slunce, které ale většinou odrazí naše magnetické pole. Občas se však magnetismus uvnitř naší hvězdy trochu posune a způsobí opravdu silnou bouři, která se pohybuje rychlostí světla. Výsledkem může být blackout v navigaci a komunikacích. Největší bouří v moderní historii byl tzv. Carrington Event a došlo k němu v roce 1859. Dnes by to byla internetová apokalypsa.
Osiřelé černé díry v naší galaxii
Černé díry jsou děsivé samy o sobě. Trosky hvězd vybuchlých jako supernova jsou tak těžké, že od nich neuteče ani světlo. Uklidní proto, že největší taková v centru Mléčné dráhy – Sagittarius A – je od nás 26 000 světelných let. Jenže ne všechny jsou tak daleko. Celá galaxie jich má mít asi 100 milionů a velký zlomek jich může cestovat po celé Mléčné dráze. Jedna taková se nacházela i 5 000 světelných let od Země.
Toulající se asteroidy
Sluneční soustavou putuje hrozně moc velkých objektů a víme jen o malé části z nich. Je klidně možné, že jsou tu neznámé asteroidy, které by mohly zasáhnout Zemi stejně tak, jako když kdysi vyhynuli dinosauři. Naštěstí toho o pohybech kolem nás zjišťujeme stále více, protože se naše technika neustále posouvá. Dnes tak víme o 154 741 asteroidech a tento počet se neustále zvyšuje.
Stín Měsíce
Kompletní zatmění Slunce je naprosto okouzlující nebeská událost, která je ovšem současně stejně tak děsivá. Jakmile Měsíc zakryje 95 % slunečního disku, obloha ztmavne a ptáci přestanou zpívat. Klesne teplota, ovane vás studený vítr a postaví se vám asi každý chlup na těle. Jste-li někde ve výšce a máte dostatečný rozhled, můžete také vidět stín Měsíce, jak se na vás žene, až vás pohltí. Pak zčerná úplně všechno a máte děsivý pocit, že se Slunce už nevrátí.
Sluneční korona viditelná prostým okem je výhrou za to stát ve stínu Měsíce. Ale ten plíživý pocit ochromení s vámi zůstane, dokud se denní světlo nevrátí. A možná i trochu déle.