Jak by to vypadalo, kdyby byla Země středem vesmíru? Geocentrismus by zde způsobil totální chaos a devastující podmínky

Navzdory tomu, co si pořád několik lidí myslí, Země opravdu není středem vesmíru. Proveďme ale malý experiment, ve kterém budou mít středověcí badatelé pravdu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Co když se tedy všechno opravdu otáčí kolem nás. Jak se změní naše poznání ohledně Slunce? Jakým způsobem budou obíhat ostatní planety a jak tato konstelace ovlivní náš každodenní život? Názor, že je Země centrem vesmíru – tedy geocentrismus – byl obecně platným přesvědčením ještě před asi 1000 lety. Pokud byste byli starověcí lidé a dívali se na nebe, uvidíte Slunce, Měsíc a hvězdy, které se zdánlivě otáčí kolem vás.

Vítejte v geocentrickém modelu

Toto uspořádání nebeských těles bylo široce uznáváno po dlouhou dobu, asi od roku 550 před Kristem do 17. století. Nakonec ale přesnější pozorování a znalosti vedly k tomu, že tato idea už byla zcela neudržitelná. Nahradil ji heliocentrický systém, který do středu těles umístil právě Slunce. Jenže to, že je to takhle jednodušší, neznamená nutně pravdivost. Co kdyby tedy všechny ty šílené komplikace geocentrického vesmíru byly nakonec pravdivé?

Zdroj fotografie: Pxhere

Pokud by středem vesmíru byla Země, museli byste se odnaučit prakticky všechno, co o vesmíru znáte. Uprostřed všeho by nás obklopovalo několik vrstev nebeských oběžnic a hned vedle by byl Měsíc. Pak Slunce, Venuše, Merkur, Mars a zbytek planet soustavy. Za tím by ležela sféra obsahující všechny hvězdy a dále už jen hranice vesmíru, jak ho známe. Při zachování gravitačních zákonů by se dramaticky změnila velikost Země i Slunce.

Planeta versus hvězda

Jednoduše by Země musela být mnohem větší a Slunce zase menší. Největší planetou v soustavě je teď Jupiter, jehož hmotnost je jen 0.1 % Slunce a on sám je 300krát větší než Země. Tohle by v našem planetárním sousedství vyžadovalo radikální úpravy. Menší Slunce by nebylo nadále schopné fúzní reakce, což by znamenalo citelně méně jeho záření. To by znatelně ovlivnilo klima a obyvatelnost naší planety, průměrně teploty by se propadly.

Zdroj fotografie: Pxhere

A pokračovaly by v poklesu, dokud by se Země nestala obrovskou sněhovou koulí. Co se ostatních planet týče, jejich oběžné dráhy tvaru elipsy by vzaly za své, místo toho by vytvořily podivné křivky. Všechny by se také pohybovaly různou rychlostí a například Měsíc by měnil tvar orbitu každý měsíc. Ano, bylo by to velice chaotické. A přichází velmi podivná část pozorování hvězdné oblohy, protože by to někdy vypadalo, že tělesa couvají.

Žádné prosté obíhání Země

Planety kolem nás by totiž neobíhaly zcela jednoduše, sledovaly by také vlastní minioběžné dráhy zvané epicykly. To by vyústilo v poněkud bláznivé dráhy kolem Země, ale aspoň by byla zachována naše roční období. Nikoli ale kvůli zemské ose, bylo by to kvůli pohybu Slunce nahoru a dolů podél hvězdného rovníku. V jednom bodě by došlo k ohřátí severní hemisféry a v druhé pozici té jižní, což by se střídalo.

Zdroj fotografie: Pxhere

Rozbolela vás z této vesmírné představy hlava? Možná je načase poslechnout si zcela ohromující množství důkazů, že přece jen nejsme středem vesmíru. Ale možná nejsou všechny ty staré teorie úplně špatné. Třeba je tu mimozemská civilizace, která se schovává v nitru naší planety. A vy jen potřebujete podívat se opravdu, ale opravdu hluboko pod povrch vašeho světa, abyste ji nakonec objevili. Tak úspěšné pátrání.

Jak se vám líbí geocentrický nástin?

Zdroj: WhatIfShow