Prošli jste si nákazou, aniž jste si toho všimli? Třeba jste měli symptomy tak lehké, že jste je prostě přikládali něčemu jinému a nebo je vůbec nevnímali.
Ačkoli by většina z nás ráda už dala koronavirové pandemii sbohem, jsme na počátku roku 2021 a pořád je to v plném proudu. Se změnami nařízení a rozhodnutími politiků napříč světem je obtížné myslet na něco jiného než na Covid. Pro mnoho, kteří si nákazou prošli, je naprosto jasné, kdy se tak stalo a jak dlouho trvala. Jenže jiní si jistí být nemusí. Někteří ho totiž měli buď bez příznaků, nebo s tak mírnými, že je obtížné je vůbec zachytit a něčemu přiřadit.
Měli jste koronu, aniž byste si jí všimli?
Podle více kapacit a studií to není vůbec vyloučeno. Doktoři jsou si vědomi toho, že klasické symptomy zahrnují vysoké horečky nebo suchý kašel.. Jenže hodně pacientů (skoro 80 %), má příznaky mírné až nulové. Kromě klíčových příznaků, které už známe všichni, existuje řada dalších znamení, že jste nákazu získali nebo už prodělali. Kupříkladu opakovaná bolest hlavy, se kterou se setkalo asi 70% pacientů.
Další na řadě je dlouhodobá únava trvající třeba celý týden. Asi 63% nemocných uvedlo jako příznak právě dlouhodobou slabost. K tomu se přidává škrábání v krku, které je obvykle součást nachlazení. Zvracení či průjem jsou dalšími ne tolik známými znaky, na kterých se ovšem vícero pacientů shoduje. Nejspíš ale neznamenají koronu tehdy, pokud se vyskytují samy o sobě – prostě jste jen něco špatného snědli.
Další běžné symptomy a opakované nákazy
Ztráta chuti, ztráta čichu, kašel, dušnost – tohle jsou asi nejvíce skloňované znaky nákazy, která trápí celou planetu. Spolu s nimi koluje otázka, zda se lze nakazit dvakrát – tedy zda jste ohroženi i po prodělaném Covidu. Upřímně, ano. Získáváte sice protilátky, ale jejich trvanlivost je neprobádaná. Existuje případy opakované nákazy, jsou ovšem vzácné a nebyla nalezena spojitost mezi případy lidí, kteří tímhle prošli.
Imunita a protilátky fungují v těle na dvou rovinách. První připomíná komando s brokovnicemi. Je to okamžitá reakce těla na cizí prvek, která ale může zasáhnout i něco dalšího. Mezitím rozjíždí tělo další imunitní reakci, která je pomalejší, ale lépe zacílená – jako ostřelovači nastavení přímo na konkrétního protivníka. Jakmile se rozjedou, potulují se po těle nějakou dobu, nejvíce v řádu měsíců po nákaze. Tyhle protilátky zachytí antigenní test, který tak „vidí“ že se v těle stalo něco, k čemu byly potřeba.