Nejpravděpodobnější scénář toho, jak by probíhala nukleární válka proti Americe: Jakékoliv použití jaderných zbraní by vyústilo v armagedon

Ruský prezident Vladimir Putin hrozí použitím taktické zbraně na Ukrajině. Vůdce Severní Koreje Kim-Čong-Il hrozí použitím hlavice. Írán má být schopen výroby jaderných zbraní. Vedle sebe ležící rivalové Indie a Pákistán mají oba jaderný arzenál. Geopolitická aréna je zkrátka plná tření a napětí. Prezident Joe Biden varuje před „armagedonem“ a přirovnává současný vývoj ke dnům Kubánské krize. To byl nejbližší bod jaderného sebezničení.

Monitoring USA mapuje všechny varianty

I když není tento vývoj pravděpodobný, jednotky monitorující konflikt na Ukrajině se ho snaží úzkostlivě pokrýt. Pojďme se tedy podívat na to, jak by to reálně vypadalo. Ačkoli média operují s úderem proti nejvíce obydleným oblastem, vypadalo by to nejspíš jinak. Místo New Yorku a Los Angeles by byla totiž zasažena kritická jaderná infrastruktura. „Už od studené války rozvíjí USA i Rusko ty nejlepší strategie vzájemného střetu.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

„A i když nejvíce obydlené části vypadají jako očividná volba, stratégové tipují hlavně na zabránění následujících protiúderů,“ uvedl Business Insider. „Tedy zasáhnout zbraně protivníka, aby je vůbec nemohl použít.“ Než tedy způsobovat ihned velké ztráty na životech třeba na Times Square, bude cizí arzenál mířit spíš na Montanu, Severní Dakotu a Wyoming. Konkrétně tedy leteckou základnu Malmstrom, Minot AFB nebo Wheeler AFB.

Rozvětvený úder na rozsáhlý arzenál

Další prioritní cíle zahrnují jaderně vybavené americké ponorky a bombardéry, velicí centra a jaderná skladiště. Většina jaderné infrastruktury USA je na odlehlých místech – ovšem s několika výjimkami. Takový Pentagon je třeba hned u Washingtonu. Další nukleární sklady jsou jen kousek od Salt Lake City v Utahu. Většina těchto budov je však relativně daleko jako v Maine, Coloradu nebo na Hawaji. Samozřejmě ne pro ty, kteří tam bydlí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Úder kdekoli v USA by byl samozřejmě značně rozvětven. A pokud by Rusko použilo hodně střel najednou (má jich k dispozici tisíce), následky by byly jasně katastrofální. Pravděpodobnost, že by Rusko tuto jadernou výbavu vymazalo, je přibližně nulová. „Je mimořádně nepravděpodobné, že by takový úder byl zcela úspěšný,“ uvádí Stephen Schwartz, autor knihy Atomic Audit: The Costs and Consequences of US Nuclear Weapons.

Chirurgicky přesný úder prakticky neproveditelný

„Existuje obrovské množství proměnných, které prakticky znemožňují provést takový útok bezchybně. A musel by být bezchybný. I kdyby jen hrstka hlavic minula, jakákoli zbraň, kterou netrefíte, vám palbu opětuje.“ A i kdyby se Rusku nějakým technickým zázrakem podařilo tuto infrastrukturu zničit, útok by nepřežili. Americká jaderná flotila by stále byla schopná palbu opětovat, a to během cca 5–15 minut. „Abychom si to ujasnili.“

„Éra jaderného vyhrožování musí skončit,“ říká Guterress. „Už myšlenka, že by nějaká země mohla zahájit jadernou válku a současně ji vyhrát, je naprosto vyšinutá. Jakékoli použití těchto zbraní vyústí jen v armagedon. Musíme tedy všichni udělat krok zpátky.“ Rusko má na strategických místech asi 1 500 hlavic schopných dlouhého letu. Dalších 3 000 jich má v záloze. Po rozpadu SSSR měla třetí největší arzenál paradoxně Ukrajina.