Nikola Tesla omylem zachytil mimozemskou komunikaci. Stal se jí pak prakticky posedlý, prozradil Teslův životopisec

Geniálního vynálezce srbského původu Nikolu Teslu není třeba dlouze představovat. Méně známým faktem je to, že se mu podařilo zachytit mimozemské vysílání. V roce 1899 Nikola Tesla testoval svůj vlastní vysílač pro sledování bouří vzdálených 1000 km, když obdržel jakési vysílání z neznámého zdroje. Domníval se, že jde o mimozemský signál pocházející odněkud z naší sluneční soustavy, možná přicházející z hlubokého vesmíru. Zvláštní jsou i události, které po tomto prvotním kontaktu následovaly.

Tesla v Colorado Springs

Tesla věřil, že elektřinu lze přenášet na velké vzdálenosti atmosférou bez použití drátů. Aby mohl své teorie ověřit, potřeboval místo, které se nacházelo v horách, kde byl vzduch řídký a snadno ionizovatelný, a tudíž pro elektřinu lépe vodivý. Ideálním místem bylo Colorado Springs v nadmořské výšce 6 000 metrů s řídkým a suchým vzduchem. Oblast byla velmi málo osídlená, což mu poskytovalo soukromí, navíc se zde hojně vyskytovaly silné bouřky. 

iZdroj fotografie: Depositphotos

S pomocí několika velkých darů od Teslových bohatých přátel postavil vynálezce uprostřed prérie malou, ale výkonnou laboratoř. Laboratoř vypadala jako stodola, na jejíž střeše byla připevněna vysoká dřevěná věž. Nad touto věží se tyčil vysoký kovový stožár, na jehož vrcholu balancovala velká měděná koule.

Komunikace s mimozemskými civilizacemi

Teslův vysílač byl dostatečně citlivý na to, aby přijímal rádiové vlny daleko mimo Zemi. Nikola Tesla byl pevně přesvědčen, že je absurdní si myslet, že jsme jediné inteligentní bytosti ve vesmíru. Věřil také, že inteligentní bytosti budou přirozeně hledat způsoby, jak komunikovat s jinými inteligentními bytostmi.

Během testování jednoho z mnoha svých vynálezů Tesla zachytil rádiové vysílání, které přisuzoval mimozemské komunikaci. V té době si kladl otázku, zda neposlouchá „pozdrav jedné planety druhé“, jak se později sám vyjádřil. Domníval se totiž, že vysílání pochází z planety Mars, o které se tehdy věřilo, že by mohla být obydlená.

Posedlost komunikací

Po této události měl být Tesla posedlý konstrukcí lepších a výkonnějších rádiových přijímačů. Tim R. Swartz, životopisec Nikoly Tesly, tvrdí, že se vynálezce dostal  „až do bodu, kdy tvrdil, že skutečně přijímá hlasové vysílání. Říkal, že to znělo, jako když spolu lidé mluví. Dělal si poznámky, že skutečně slyší inteligentní bytosti z jiné planety, které spolu mluví, i když nevěděl, jakým jazykem hovoří. Přesto měl pocit, že jim rozumí.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tesla sám o této komunikaci několikrát hovořil, dochoval se například dobový článek z února 1901, kdy poskytl rozhovor Colliers Weekly (americký časopis založený v roce 1888 Peterem Collierem), ve kterém celý zážitek popsal a dodal, že nikdy nezapomene „na první pocity, které jsem zažil, když jsem si uvědomil, že jsem viděl něco, co má pro lidstvo nedozírné následky. Měl jsem pocit, jako bych byl přítomen zrodu nového poznání nebo odhalení velké pravdy.“

Zabavené záznamy

Swartz tvrdí, že nejvýznamnější Teslovy záznamy a osobní poznámky jsou v rukou armády Spojených států. Většinu Teslových věcí skutečně vláda zabavila, ale jejich velká část byla později vydána jeho rodině a mnohé skončily v Teslově muzeu v Bělehradě, které bylo otevřeno v 50. letech 20. století. Některé Teslovy dokumenty jsou však skutečně stále utajovány americkou vládou.

Proč vláda Teslovy dokumenty stále zadržuje?

Zdroj: LitHub