Přesně naváděnou munici do děl mají nejen Ukrajinci. Rusko se již léta spoléhá na laserem naváděné projektily Krasnopol
Dělostřeleckou munici naváděnou pomocí laseru vyvinul již Sovětský svaz. Ruští dělostřelci nyní doufají, že bude klíčová v boji se západními tanky.
Přesně naváděná munice je na ukrajinském bojišti mediálně především doménou ukrajinského dělostřelectva, ale není to tak docela pravda. I ruští dělostřelci mají munici do svých těžkých děl, s jejíž pomocí mohou na dlouhou vzdálenost velice přesně zasáhnout cíle, a to dokonce i pohyblivé. Podle zpráv z Ruska by navíc přesně naváděných projektilů známých pod názvem Krasnopol měli mít v budoucnu více, protože má vzrůstat jejich produkce.
Krasnopol do houfnic měl již Sovětský svaz
Munice Krasnopol není žádná novinka, jelikož ji do výzbroje zavedla v druhé polovině 80. letech již sovětská armáda, ačkoli v té době měla menší dosah než nyní. Jde o munici určenou pro děla ráže 152 milimetrů, jakými jsou třeba samohybné houfnice 2S3 Akatsiya a 2S19 Msta-S nebo tažené 2A65 Msta-B. Protože je má ve výzbroji i Ukrajina, byly zaznamenané případy použití Krasnopolu ukrajinskými dělostřelci proti ruským jednotkám. Existují i varianty nabíjené do děl ráže 155 milimetrů používaných třeba v zemích NATO.
Nejnovější verze Krasnopolu dnes umí zasahovat cíle do vzdálenosti až 25 kilometrů, což je ale mnohem méně než 50 kilometrů u známých amerických granátů M982 Excalibur používaných Ukrajinou. Liší se i systém navádění. U americké munice jde o GPS, a i když Krasnopol pomocně využívá systém GLONASS, jeho hlavním typem navádění je laserové. To znamená, že cíl musí být označen laserovým paprskem. Stará se o to buď pozemní obsluha, nebo mohou být laserové značkovače na dronech, jakým je Orlan 10.
Projektil Krasnopol najde laser mířící na cíl
Když chtějí ruští dělostřelci Krasnopol použít, musí vědět, v jaké oblasti se jejich cíl nachází, a někdo ho zároveň musí označit laserem. Projektil pak ze svého děla vypálí do zadané oblasti a v ní se hledací hlava snaží najít značkovací laser. V okamžiku, kdy ho nalezne, za pomoci 4 vyklápěcích křidélek a 4 stabilizátorů upraví dráhu projektilu. Výhodou je, že pokud laser míří na pohyblivý objekt o rychlosti menší než 36 kilometrů v hodině, je možné zasáhnout i ten. Takovou možnost americký M982 nemá.
Možnost zasahovat pohybující se objekty by mohla být klíčová v boji s tanky, které Západ hodlá v nejbližší době Ukrajině dodat. Bojová hlavice Krasnopolu má hmotnost 11 kilogramů, což je dost na to, aby prorazila pancéřované stropy tanků, jako je M1 Abrams. Ruská média navíc tvrdí, že v roce 2023 by měli mít dělostřelci munice typu Krasnopol mnohem více než v předchozím roce, protože se o její výrobu bude starat koncern Kalašnikov. Navíc Krasnopol není vhodný jen proti tankům, s jeho pomocí lze ničit třeba bunkry či sklady munice.
Ruské průsmyky mají tři nevyřešené tragédie za 50 let. Všechny spojuje jedno: mrtvé těla bez oblečení a stejný fyziologický paradox
Na mapách Podněstří nenajdete, přesto má armádu, pasy i měnu. Funguje díky 20 000 tunám munice ze studené války
Atomové hodiny v letadle tikají pomaleji než na zemi. Einstein to předpověděl, ale mechanismus za tím není rychlost, nýbrž entropie
B-52 létá od roku 1955 a pořád bombarduje. Přežil všechny nástupce díky konstrukci křídel, která zvládá modernizaci motorů i po 70 letech
Stometrová lopatka větrníku váží tuny a nejde recyklovat. Pryskyřice drží skelná vlákna tak pevně, že jejich oddělení stojí víc než nová
