Smrt z rukou Stingeru. Aneb jak ruské vrtulníky dostávají „grilovačku“ od ukrajinských obránců

Ruský vrtulník Mil Mi-24 Hind ukazuje ve střetech s ukrajinskou armádou klíčovou zranitelnost. Ukrajinské MANPADS (man-portable air-defense systems) a rakety země-vzduch komplikují Rusům snahy o jakékoli hlubší údery. Stejně tak je pro ně velmi náročná vzdušná podpora jejich pozemních jednotek. Navzdory tomu, že se stroji přezdívá „létající tank“, nejspíš nemá dost ochrany proti ukrajinským střelám.

Záběry pádu vrtulníku Mi-24 a následného požáru

Za pozornost stojí video, které ukazuje přímo jeden takový zásah pomocí MANPADu a následné zničení Mi-24. To je pro Rusy výrazná ztráta a pro Ukrajince pořádné morální nakopnutí. Dne 5. března letěl Mi-24 asi 40 kilometrů severně od Kyjeva, když ho trefila střela Stinger, což vyústilo v obrovský výbuch poté, co spadl na zem. Různé ukrajinské zdroje pak video rychle sdílely. „Takhle umírají ruští okupanti, tentokrát ve vrtulníku.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

To byl třeba komentář ministra obrany. Vrtulník byl poprvé představen roku 1972 a koncem 70. let nasazen sovětskou armádou ve větších počtech. Mi-24 sloužil na desítkách bojišť a byl také exportován do bezpočtu zemí. Sovětská válka v Afghánistánu ukázala, že má problémy se Stingery, které Mudžahedínům začala v roce 1986 dodávat CIA. Střela se totiž dokázala zachytit na teplotě a výfucích z motoru tohoto stroje.

Citlivost a impozantní stroj

I MANPAD střely dokáží na Mi-24 zaútočit naprosto z jakéhokoli úhlu. Kromě toho používají ukrajinské jednotky také starší ruské střely Strela nebo Iglas-S ještě ze sovětské éry. Tyto protiletecké zbraně také fungují na principu tepelného zaměření. Mi-24 se snaží používat světlice, aby zaměření raket zmátl, tento postup ale nefunguje vždy. Mezitím má přijít ke slovu titanové brnění, které má vrtulník právě před těmito raketami ochránit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Mi-24 vypadá při nasazení v boji opravdu impozantně. Má hlavní rotor s pěti listy a trojlistý vzadu. Dva výkonné turbohřídelové motory poskytují maximální rychlost 310 kilometrů v hodině. To je více než u jakéhokoli jiného bojového nebo transportního stroje v této třídě. Dva piloti pak ovládají jak samotný vrtulník, tak i jeho zbraňové systémy. Na palubě může být i letový inženýr, stroj unese osm vojáků či čtvero nosítek při záchranných operacích.

Použitelnost a vybavení stroje Mi-24

Hlavní zbraní je čtyřhlavňový YakB kulomet ráže 12,7 milimetrů s palebnou silou 4 000 – 4 500 ran za minutu. Mi-24 unese až 12 protitankových raket, konkrétně Shturmy krátkého dosahu a dalekonosné Ataky. Dají se také naložit raketomety a granátomety. Pro zaměřování slouží infračervený panel a také dálkové laserové zaměřovače, piloti mohou být vybaveni noktovizory. Rusové mají těchto strojů nejspíš 700, a to v různých variantách.

Nejpopulárnějším modelem je Mi-24D. Vrtulník umí obecně zasáhnout nepřátelskou pozici a následně vyložit vlastní posádku. Ve více případech ale Ukrajinci dokázali stroj odrazit ještě předtím, než mohl výsadek dosednout. Rusové je používají také jako ochranu konvojů, nicméně nízký let je činí velmi zranitelnými vůči MANDPAD systémům i při jejich vysoké rychlosti. V mnoha ohledech Rusové právě na tyto vrtulníky spoléhají.

Jaký další vývoj v rámci této invaze odhadujete?

Zdroj: TheScientist