Podvodníkům odzvonilo: Pravé zlato se dá od padělku poznat pomocí sklenice s vodou a nití

S těmito vychytávkami nedáte podvodníkům se zlatem žádnou šanci. Naučte se rozeznat pravé zlato od falešného.

Zdroj fotografie: iStock

Podvodníci a další šejdíři používají nejrůznější taktiky, jak vám prodat věci dráž, než jakou mají ve skutečnosti hodnotu. U stříbrných šperků se například využívá zlacení, v dutých zlatých se nachází jiné kovy, což zvyšuje jejich váhu. Tím pádem i hodnotu a cenovku. Dalším nástrojem je provádění špatných testů na ryzost. Tu si ovšem můžete celkem jednoduše ověřit nezávisle na tom, co vám zrovna tvrdí prodejce u pultu.

První metoda – aplikace přímo na místě

Tento postup má výhodu, že ho lze provést prakticky kdekoli včetně prodejny šperků. Jednoduše s sebou noste silnější magnet. Vyzkoušejte, zdali bude se šperkem reagovat. Jakmile se vám prsten, náušnice, řetízek nebo cokoli jiného přichytí, snaží se vás prodejce oblafnout. Máte v ruce jiný kov, něco pozlaceného, případně zlato nízké kvality s příměsemi. Skutečnému zlatu bude nějaký magnet poblíž zcela ukradený.

Druhá metoda pocházející ze starověku

Tento způsob ověření kovu pochází ještě z doby starověkého řeckého vědce a filozofa Archiméda. Tento muž položil základy hydrostatiky. Je nutné provést hydrostatické vážení, budete tudíž potřebovat váhu, nit a sklenici vody. Jde o výborný nástroj hlavně v případě náušnic nebo prstenů bez velkých kamenů. Konkrétní šperk si můžete ověřit zcela sami, nejdříve ho proto normálně zvažte a výsledek si někam pečlivě zapište.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Poté vezměte průhlednou sklenici s vodou, dejte ji na váhu a vynulujte výsledek. Vezměte prsten nebo jiný šperk a spusťte ho na niti do sklenice. Nesmí se přitom ale dotýkat dna. Opět si zapište výsledek. Teď jsou na řadě prosté výpočty. Vydělte skutečnou hmotnost předmětu jeho hmotností ve vodě. Jakmile tento údaj máte, zkontroluje údaj s tabulkou koeficientů hustoty kovu. Dá se najít na internetu, tady vám ji přikládáme.

Koeficienty a výsledné kovy

• 8,92 – máte v ruce měď
• 8,69 – jde o nikl
• 7,7–7,9 – ocel
• 10,5 – stříbro
• 11,34 – olovo
• 12,02 – palladium
• 11,54–11,56 – zlato s ryzostí 375 proof
• 12,5–14 – zlato s ryzostí 585 proof
• 14,5–16 – zlato s ryzostí 750 proof
• 16–16,65 – zlato s ryzostí 850 proof
• 18,5–19,0 – zlato s ryzostí 900 proof
• 19,3 – zlato s ryzostí 999,9 proof

Co znamená proof?

Proof [průf] je označení prvotřídní kvality drahých kovů. V případě mincí a slitků jde také o leštěné razidlo, takto vyrobené kusy se skutečně lesknou. Kov se leští textilním kotoučem, ze strojů je odebírán s nejvyšší opatrností. Následně jsou investiční mince uloženy do samostatných plastových kapslí, ze kterých by neměly být nikdy vyjmuty. I kdybyste takovou vzali jen do ruky, okamžitě ztrácí na hodnotě. Je to něco jako mint vydání komiksů.

Zdroj fotografie: Pixabay

Z historie zlata

Tento velmi dobře tepelně i elektricky vodivý kov je již od dávnověku užíván na výrobu šperků a dekorací. Stejně tak i jako platidlo. Definitivní odpojení zlata od platebního systému proběhlo v roce 1971, kdy americký prezident Nixon rozhodl od opuštění tzv. zlaté kotvy. Od toho momentu ztratil kov prakticky všechno původní využití coby prostředek směny. Vznik prvku je v menší míře spojen s explozí supernov či s kolizí neutronových hvězd.

Právě tyto procesy v hlubokém vesmíru poskytují dostatek energie na to, aby se protony a neutrony mohly složit do podoby těžkých atomů zlata.