Ukrajincům se povedlo zničit termobarický raketomet TOS-1. Jeho výbuch vypadal jako ohňostroj

Jednou z nejobávanějších zbraní v ruském arzenálu jsou termobarické raketomety TOS-1, případně jejich modernizovaná verze TOS-1A. Svojí konstrukcí totiž umožňují zabít i vojáky schované v úkrytech, kde by jim pravděpodobně neublížila ani palba těžkého dělostřelectva, ale před účinkem termobarických hlavic raketometu se nedá nijak schovat. Pokud se raketomet objeví na bojišti, je pochopitelně prioritním cílem.

Armáda chtěla náhradu plamenometů

Konstrukce raketometu TOS-1 pochází ještě z doby Sovětského svazu, kdy si armáda přála zbraň nahrazující plamenomet. Nevýhodou plamenometu bylo, že měl dosah maximálně desítky metrů, což bylo pro obsluhu velmi riskantní. S pomocí nového systému armáda chtěla ničit dobře zakopané a opevněné jednotky, na které by nestačila palba dělostřelectva, na delší vzdálenost. Nakonec zvítězila myšlenka salvového raketometu vyzbrojeného těžkými raketami s termobarickou hlavicí.

Termobarické zbraně fungují zcela jinak než klasické s explozivní hlavicí. Jejich obsahem je silně hořlavá směs. V cíli ji zbraň v prvním kroku rozptýlí do aerosolového oblaku a ten poté malým výbuchem zapálí. Vše uvnitř plamenů samozřejmě shoří, ale prudké hoření vyvolá v okolí i silný podtlak, jehož účinky doslova trhají na kusy vnitřní lidské orgány. Proti účinku podtlaku se není možné ukrýt, proto je použití termobarických zbraní v zastavěné oblasti považováno za válečný zločin. Ale ruská armáda je zde přesto nasazuje.

Záběry ze zničení raketometu TOS v okolí ukrajinského města Vuhledar jasně dokazují, co se stane, pokud je systém zasažen. Raketomet vzplane vysokým plamenem a následně vybuchují rakety naplněné hořlavou látkou. Šance tříčlenné osádky na přežití je v tu chvíli téměř nulová. Raketomet je sice umístěný na podvozku tanku T-72, aby byl co nejvíce odolný, ale zásahu protitankovou zbraní nebo dělostřeleckým granátem není samozřejmě schopen odolat.

Raketomet TOS-1 má malý dostřel

Nevýhodou raketometu TOS-1 je jeho malý dosah, střely z něho většinou doletí maximálně do vzdálenosti 5 kilometrů, musí se tedy přiblížit k cíli, i když modernizovaná verze TOS-1A už má dosah 10 kilometrů. Pokud je raketomet blízko fronty, je i v dostřelu moderních protitankových zbraní, jako jsou střely FGM-148 Javelin nebo Stugna-P. U Vuhledaru, kde byl raketomet zničen, mají mnoho ruských obrněnců na svědomí i miny.

Raketomet TOS-1 má odpalovač na 30 střel, modernizovaná verze pak na 24 raket ráže 220 milimetrů. Protože systém používá tankový podvozek, má velmi dobrou mobilitu i v těžkém terénu, i když celková hmotnost zbraně je přes 45 tun. Pohybuje se rychlostí až 60 kilometrů v hodině po silnici a dojezd je 500 kilometrů. Na místo bojů ho vojáci většinou přepravují na vlacích, případně kamionech s návěsem.