Čeští vědci učinili historický objev. Jako první nahlédli do nitra atomu. To, co viděli, je vědecká senzace

Pravda, i pohled na atom byl považován za naprostý technologický zázrak. Nicméně pozorování titěrných subatomárních struktur za hranicemi existujících metod zobrazení, to je zcela nová úroveň. Výsledky svých pozorování momentálně prezentují veřejnosti v mnoha médiích. Jedním z důsledků je také potvrzení existence jevu známého jako halogenová vazba neboli sigma-hole. Ten byl teoreticky předpovězen, ale nikoli prakticky dokázán.

Výprava do nitra atomu

Halogenová vazba je jednou za slabých molekulových vazeb a je podobná mnohem známější vodíkové vazbě. Konkrétně jde o náhodné rozdělení elektronových nábojů kolem atomu halogenu. Je pro ni charakteristický tvar koruny z pozitivních nábojů obklopené kruhem těch negativních. Tento jev byl teoreticky predikován už v době před 30 lety, teď ho ovšem čeští badatelé s jistotou potvrdili přímým pozorováním.

iZdroj fotografie: Pixabay

Poprvé v historii mohla být vazba pozorována u halogenového prvku, konkrétně u bromu. Jde o toxický a vysoce reaktivní prvek, který má za normálních okolností podobu červenohnědé kapaliny. Na Zemi je přítomen jen v podobě sloučenin. Pozorování je průlomem a zahrnuje tři instituce – Czech Institute of Research and Advanced Technologie, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd.

Podobné jako pozorování černých děr

Potvrzení existence již předvídaných halogenových vazeb je podobná situace jako pozorování černých děr ve vesmíru. Ty byly také předpovězeny v obecné teorii relativity už v roce 1915. Ovšem jejich přímé pozorování proběhlo až na atomární úrovni před dvěma lety. Krom samotné vazby byli čeští vědci schopni výrazně zvýšit rozlišení rastrovacího elektronového mikroskopu. Tato technologie už několik let dovoluje pozorování atomů.

iZdroj fotografie: Pxhere

Teď se díky její úpravě posunuli badatelé z úrovně atomů na úroveň subatomární. Porozumění dějům mezi jednotlivými atomy a molekulami včetně chemických reakcí vyžaduje velmi přesnou znalost právě rozmístění elektrického náboje uvnitř atomu. Nový systém tak otvírá cestu k vylepšení mnoha materiálů a struktur, se kterými se denně naprosto běžně setkáváme. Rozhodně nejde jen o prázdné bádání bez praktické využitelnosti.

Bude mít tento posun podle vás výrazný vliv a využití?

Zdroj: PressStories