Američané musí najít protizbraň na čínského zabijáka letadlových lodí. Hypersonický kluzák je dnes nejspíše nezastavitelný
V oblasti hypersonických zbraní získaly Čína a Rusko náskok před Západem. Ten se je nyní horečně snaží dohnat a také pracuje na účinné obraně.
Čína a Spojené státy jako dvě největší mocnosti současného světa si uvědomují, že jejich případný střet by se pravděpodobně odehrál někde v Tichém oceánu. Zatímco Američané spoléhali a spoléhají na letadlové lodě, kterých má, a ještě určitě dlouho bude mít Čína méně, asijská velmoc pochopitelně vyvíjela zbraně proti těmto plavidlům. Tím, co má nyní pravděpodobně k dispozici, je vražedná kombinace hypersonického kluzáku DF-ZF a balistických raket DF-17.
Balistická raketa nese kluzák
Kombinaci obou důležitých systémů má mít Čína hotovou a otestovanou. Funguje vlastně tak, že DF-17 je klasická dvoustupňová balistická raketa na tuhá paliva středního doletu. Je asi 11 metrů dlouhá a 15 tun těžká a je převážena na velkém nákladním vozidle. Její dosah je až 2 500 kilometrů. Od klasických balistických raket se liší tím, že nemá žádné návratové vozidlo, které by se po odpoutání po balistické křivce vracelo k zemi. Ale hypersonický kluzák DF-ZF.
Ten se někdy ve střední části letu rakety uvolní a pokračuje směrem k zemi. Nikoli ale po balistické křivce, vzduchem jakoby klouže a při tom může manévrovat. Má dosahovat rychlosti mezi Mach 5 až 10. Mohl by obsahovat i jadernou hlavici, ale podle všeho má mít konvenční hlavici určenou na ničení plavidel. Je samozřejmě otázkou, jak je zaměřován, protože při hypersonickém letu se předek kluzáku silně zahřívá a klasické zaměřování jako u běžných střel je nemožné, ale i to je technicky řešitelné.
Protistřely nemají šanci
Pro Američany je důležitá a nebezpečná hlavně rychlost tohoto kluzáku a schopnost jeho manévrů. Klasickou balistickou střelu při jejím návratu lze sestřelit, protože lze vypočítat její trajektorii. To ale u hypersonických kluzáků možné není. Proto jsou podle všeho všechny běžně používané střely jako SM-3 či RIM-7, které nesou plavidla amerického námořnictva, nejspíše neúčinné. A je otázka, jak by si vedly na krátkou vzdálenost systémy RIM-116 nebo CIWS. Měly by na reakci jen zlomeček času.
Proti hypersonickým zbraním jsou proto vyvíjeny jiné zbraně. Americké námořnictvo předpokládá, že těmi nejúčinnějšími budou zbraně na bázi laseru. Námořnictvo například nyní testuje systém nazývaný Helios. Lasery mají mnoho výhod. Jejich provoz je velmi levný, vyžaduje jen dostatečnou energii vyprodukovanou lodními systémy. Své cíle také zasahuje rychlostí světla, a pokud nezasáhne, dá se výstřel zopakovat.
Lasery již americké námořnictvo testuje řadu let a některé úspěšně. Ovšem byly nasazovány hlavně proti cílům, jakými jsou drony. Problém s hypersonickými zbraněmi může být i ten, že v podstatě nejde otestovat, jestli je proti nim laser účinný. Běžně používané návnady totiž tak rychle a takovým způsobem jako hypersonické kluzáky nelétají. Každopádně i Američané intenzivně na hypersonických zbraních pracují a nejspíše těch svých v budoucnu budou moci využít i k vyzkoušení obrany.
Skinwalker Ranch prodala rodina po 18 měsících kvůli rozřezaným kravám a vlkovi, který přežil tři kulky. Dnes je z něj laboratoř
Atomové hodiny v letadle tikají pomaleji než na zemi. Einstein to předpověděl, ale mechanismus za tím není rychlost, nýbrž entropie
B-52 létá od roku 1955 a pořád bombarduje. Přežil všechny nástupce díky konstrukci křídel, která zvládá modernizaci motorů i po 70 letech
Stometrová lopatka větrníku váží tuny a nejde recyklovat. Pryskyřice drží skelná vlákna tak pevně, že jejich oddělení stojí víc než nová
Let Eastern 401 havaroval, když posádku od řízení odvedla závada kontrolky podvozku
