Provozovatel aerolinek musí kvůli byrokracii vypravit na 18 000 „letů duchů“. Prázdná letadla potřebuje, aby vůbec mohl i nadále přistávat.
Aerolinky Lufthansa oznámily, že budou muset během zimy vypravit na 18 000 prázdných letadel kvůli zachování přistávacích míst. V nadcházejících týdnech skupina očekává zrušení 33 000 letů kvůli vrcholu další vlny koronaviru. Její výkonný ředitel Carsten Spohr oznámil deníku Frankfurter Allgemeine Sonntagzeitung, že rušení pochází hlavně z Německa, Rakouska a Švýcarska. Tyto země byly aktuální vlnou zasaženy zvlášť výrazně.
V zajetí letištních pravidel
Během zimy fungují aerolinky jen na 60 % svého běžného výkonu před pandemií a tuto dopravu využívá jen polovina pasažérů. Jenže kvůli letištním pravidlům nemůže provozovatel jen tak jednoduše adaptovat počet spojů na aktuální situaci. Riskoval by totiž budoucí ztrátu práva přistávat na konkrétním letišti. „Kvůli snížené poptávce během ledna budeme muset zrušit ještě více letů, než jsme plánovali původně,“ uvedl Spohr.
„Během zimy ale musíme vypravit na 18 000 zcela zbytečných letů, jen abychom si do budoucna zajistili možnost přistávat.“ Společnost oznámila, že bude vypravovat lety zcela prázdné či s minimem pasažérů. Problémem jsou pravidla Evropské unie, konkrétně tzv. „ztráta v případě nevyužití (use it or loose it)“. Pravidla pro zimu 2021/2022 jsou nastavena tak, že aerolinky musí použít minimálně 50 % svých slotů, jinak by o ně mohly přijít.
Změny během pandemie
V prvních fázích šíření koronaviru bylo toto pravidlo sníženo na 0, aby při nulové poptávce (a blokaci cestování) bylo zamezeno veškerým letům. S postupným zpřístupněním se ale nutná míra opět zvedala. Ačkoli není stále na předpandemické hladině, tedy 80 %, aerolinky neustále bojují s nutností operovat na poloviční kapacitu bez ohledu na snížení poptávky. „Navzdory našemu volání po větší flexibilitě schválila EU nutnost minimálně polovičního provozu.“
To platí během zimy pro každé letiště. Lufthansa i další firmy tak musí létat naprázdno a vytvářet tak obrovské množství emisí, aby si udržely do návratu zákazníků pozice. Tato politika je dosti v rozporu se záměrem EU o budoucím snížení emisí o 90 % do roku 2050. Právě letecká doprava hraje v tomto ohledu významnou roli. Ostatně vrcholní představitelé Unie přes veškerá prohlášení o emisích dál využívají primárně unijní speciály.
Jak se díváte na tento rozpor v činnosti a prohlášeních EU?