Ruské letadlo dosáhne při letu rychlosti Mach 5. Tímto manévrem ale „spálí“ svoje krytí před radary

Čína obecně nesděluje žádné nové informace, dokud nedojde na samotnou vzdušnou show. Ta kolikrát skončí posměchem. Rusko mívá velké ambice a plány, které často fungují pouze na papíře. Vznikne možná prototyp, ale s velkou pravděpodobností selže. Velmi dlouho federace vychvalovala model Izdelie-41 jako právě svůj letoun 6. generace. Vyvíjí ho závod Mikoyan a měl by obdržet označení MiG-41, teď je znám jako Mikoyan PAK DP.

Ohlášení testů, realita jinde

První test by se měl odehrát v roce 2025, což ale vypadá ještě nemožněji jako aktuální zastavení války na Ukrajině. Rusko totiž lapá po dechu od jejího začátku, kdy přesouvá veškeré zdroje do oprav a výroby těžkého dělostřelectva. Současně jeho agrese vyvolala hněv veškerých podstatných světových ekonomik i technologicky vyspělých národů. Ekonomické sankce v první řadě zablokovaly přístup Moskvy k čemukoli pokročilému.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jde hlavně o polovodiče a mikročipy. A ruský průmysl, zvláště ten technologický, není zdaleka tak pokročilý, jak by si prezident Putin přál. Nicméně bližší pohled na Izdelie-41 ukazuje několik zajímavých detailů. Například tvrzení Moskvy, že bude stíhačka dosahovat rychlostí Mach 4 – Mach 5. To zní moc hezky a světácky, je to dokonce dechberoucí. Ovšem právě s takovým rychlostním prahem se pojí jeden „drobný“ problém.

Výdrž pilota a kompletního krytí

V první řadě to, zda je pilot schopen takovou zátěž vydržet. Druhým problémem je tření vzduchu, které při pohybu objektu takovou rychlostí tento extrémně zahřívá. Zcela jednoduše řečeno stealth letadlo zůstane jednoduše bez stealth krytí. To jednoduše vyhoří do okolního vzduchu. Navíc to může způsobit problémy se samotným chováním celého stroje. A bez jakéhokoli krytí bude obtížný adekvátní design pro bojové prostředí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ruští inženýři mají momentálně za úkol vytvořit stealth technologii, která by vydržela i tuto rychlost a související teplo. Mohlo by to být proveditelné, realita je ale věc druhá. Plánovaná letová rychlost ale také znamená obrovský tah na samotné letadlo. Velmi často se pak projevují rychlé deformace a nutnost velmi častých oprav stroje. Ve výsledku je tak mnohem dražší jeho údržba. Otázkou zůstává, jak Izdelie-41 vůbec této rychlosti dosáhne?

Hudba budoucnosti, určitě ne příštích let

Jaké druhy motorů může vůbec Rusko použít a vyvinout, aby ve vzduchu dosáhlo těchto výsledků? Možná použijí ty, které dnes pohání jejich nadzvukové střely. Logicky je Izdelia-41 prezentován jako nosič těchto raket, což je nejblíže tomuto popisu. Pokud totiž designéři vyvinou funkční prototyp s motory dosahujícími Mach 5, a zajistí dostatečné chlazení, odpalování střel Kinžál se jeví velmi logické. Vypadá to jako reálná kombinace.

Tohle všechno však předkládá ruským inženýrům další otázky. A rozhodně jich je víc než na prsty jedné ruky. Aktuální situace totiž mnohem spíše tento projekt radikálně oddálí. Ano, můžeme tuto superstíhačku jednoho dne spatřit. Její cesta do řadové výroby je ovšem minimální. Rusko musí nejdříve vyvinout adekvátní komponenty. A přestože může vytvořit fungující prototyp, sériová výroba je pro tuto zemi jedním z trvalých problémů.