Rusko versus Francie: V kvalitě ponorek začínají Rusové pokulhávat, některé země dávají přednost těm francouzským

Rusko a Francie jsou schopné postavit kvalitní diesel-elektrické ponorky zajímavé pro mnohá námořnictva. V konkurenčním boji Rusko začíná prohrávat.

i Zdroj fotografie: Mak Hon Keong / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Pokud chce nějaká země mít schopnost bránit své teritoriální vody, ideální zbraní jsou moderní ponorky. I když jde o koncept použitý již za první světové války, současné stroje mají mnohá vylepšení a jsou možná ještě smrtelnější než tehdejší plavidla. Jedny z nejschopnějších ponorek velikostně i cenově dostupné pro menší námořnictva dokáží postavit loděnice v Rusku a Francii. V poslední době se rozhodně daří ponorkám francouzským.

Francouzské ponorky uspěly v Indii či Malajsii

V přímém konkurenčním boji proti sobě stojí především francouzská ponorka třídy Scorpene a moderní varianty ruských ponorek Kilo označované jako Projekt 636.3 nebo 636M. V posledních letech francouzský projekt porazil svého ruského konkurenta například v Malajsii a také u tradičního odběratele ruských zbraní v Indii. A možná se rýsuje další úspěch, zájem o francouzské plavidlo projevily Filipíny, ačkoli v minulosti zvažovaly ruské Kilo, možný je úspěch v Indonésii. Rusko zase může uspět ve Venezuele.

Francouzské plavidlo se může oproti konkurentovi pochlubit především tím, že jeho koncepce je novější. Stavba první ponorky třídy Scorpene začala na konci 20. století, kdežto projekt Kilo pamatuje začátek 80. let a dobu Sovětského svazu. I když ruská ponorka byla samozřejmě během let vylepšena a nové verze jsou jiné. Obecně ale platí, že modernizační potenciál francouzských plavidel je mnohem větší než ruských. Na druhou stranu ruských Kilo postavily loděnice mnohem více.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Ruská ponorka je o něco větší než francouzské plavidlo, i když i jednotlivé verze ponorek se ve své třídě liší. Běžná francouzská diesel-elektrická Scorpene je 61,7 metru dlouhá, prodloužená varianta pak 70,62 metru, výtlak je 1 565, respektive 1 900 tun. Ruské Kilo pak měří 70 až 73,8 metru a výtlak u nejnovější a největší varianty dosahuje 3 100 tun. Je to vidět i na posádce, francouzská ponorka potřebuje k obsluze 31 námořníků, ruská až 52.

Ponorka Scorpene může mít i moderní pohon

Ruská ponorka je klasická diesel-elektrická, francouzská má stejný typ pohonu, ale její nespornou výhodou je vícemódový elektromotor Magtronic od francouzské firmy Jeumont Electric. Navíc existuje i varianta Scorpene vybavená pohonem nezávislým na vzduchu, je ale o něco větší než klasická diesel-elektrická. Umožňuje však ponorce zůstat pod vodou až po dobu 21 dní. Francouzští konstruktéři navíc pracují na pohonu za využití vodíkových palivových článků.

iZdroj fotografie: Námořnictvo Indie / Creative Commons / GODL

Obě plavidla mají velmi podobnou vytrvalost a dosah, ruské o malinko větší, ale to by při zaměření ponorek na pobřežní obranu nehrálo příliš velikou roli. Na moři mohou v průměru vydržet 45 až 50 dní. Pod hladinou by se plavidla měla pohybovat stejnou maximální rychlostí kolem 20 uzlů. Velmi podobná je i maximální možná hloubka ponoření kolem 300 metrů.

Ruská ponorka je vyzbrojena šesticí torpédometů ráže 533 milimetrů a některé varianty mohou mít i 4 sila s řízenými střelami Kalibr určenými buď pro útoky na pozemní cíle, nebo i proti lodím. Bývají vybavené i střelami protivzdušné obrany, ale některé exportní ponorky je údajně nemají. Francouzské plavidlo má také 6 torpédometů ráže 533 milimetrů a může vypouštět i protilodní střely SM39 Exocet. Jako protivzdušná obrana slouží střely A3SM MICA.

Které ponorky jsou podle vás lepší?

Diskuze Vstoupit do diskuze
63 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články