Nedávný experiment ukázal fyzice novou možnou sílu vesmíru

Laboratoř v Batavii ve státě Illinois v USA provedla pokus, který může zcela změnit naše vnímání vesmíru a jeho fungování.
i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Badatelé z Fermiho laboratoře provedli experiment, který zpochybnil zajetý model fungování fyziky na úrovni elementárních částic. Měření zde provedená ukázala, že miony, což je typ subatomárních částic, jsou ovlivněny zcela neznámou silou. Kromě gravitace, elektromagnetického pole a slabých interakcí, které se odehrávají přímo v atomových jádrech, by tak šlo o pátou, zatím zcela neznámou a nepopsanou sílu.




Máme před sebou revizi fyzikálních modelů?

Tento experiment byl zahájen během února roku 2018 a jeho cílem byl průzkum tzv. magnetického momentu mionu a odehrával se v prstencové magnetické konstrukci o průměru 14 metrů. Při předpovězené aplikaci známých fyzikálních sil měly miony v magnetickém poli kmitat v určitém rytmu. Ten je ovlivněn tzv. g faktorem s hodnotou 2 v rámci kvantové teorie, což prokázala už starší měření.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Miony sledované při tomto pokusu byly objeveny již v roce 1936 a spolu s elektrony, neutriny i tauony jde o elementární částice, které jsou 207krát těžší než elektrony a mají záporný náboj. Rovněž jsou nestabilní, tudíž se během 2,2 miliontiny sekundy rozpadnou na elektron, mionové neutrino a elektronové antineutrino. Jenže právě pokus Ferminho laboratoře ukázal, že miony kmitají v magnetickém poli rychleji, než kdokoli očekával.

Nečekaný host v magnetickém poli

Tohle by se nejlépe dalo vysvětlit právě zcela novou silou, ovšem zatím dle všeho neprojevila jinak než právě působením na miony, jejichž interakce nebyla v souladu se očekávaným modelem. Pozorování tak může vést k novým zákonům, novým částicím a silám dosud nespatřeným. Spekulace spojují tuto sílu také s dosud neobjevenými částicemi jako hypotetický leptokvark, nebo taktéž hypotetický boson Z.


iZdroj fotografie: Depositphotos

Je ale ještě brzo na oslavy, protože zjištění Fermiho laboratoře zatím není možné prohlásit za objev. Pořád existuje jistá šance, že šlo pouze o statistickou chybu v měření. Pro prohlášení takového výsledku pokusu objevem musí být šance náhody jedna ku 3,5 milionu, v tomto případě je to zatím 40 ku několika tisícům. Ovšem podobné výsledky už přišly i z experimentů ve velkém urychlovači na hranicích Francie a Švýcarska, tunelu dlouhého 27 kilometrů.

Zdroj: CERN, AP

56 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
4/5 (80%) 570 hlasů
Nahlásit chybu
JakZdravě.cz
Jíst či nejíst syrové houby, to je, oč tu běží. Odborníci mají dvě jasná stanoviska
Události247.cz
Bývalý slovenský premiér Matovič tvrdí, že se na Slovensku v nejbližších dnech začne očkovat vakcínou neschválenou Evropskou lékovou agenturou
ArmádníZpravodaj.cz
Těžký Gustav bylo největší dělo nasazené v boji. Vystřelilo jen párkrát, přesto napáchalo obrovské škody
adbz.cz
Nesmrtelný keř pro líné zahrádkáře, o kterém málokdo ví. Přežije jakékoliv podmínky a sklidí obdiv od všech sousedů