Jak je možné, že jsou mýdlové bubliny vždy dokonale kulaté? Odpověď je jednodušší, než si myslíte

Mýdlové bubliny hrající všemi barvami nejsou jen krásné pro oko. Pro Isaaca Newtona byly zdrojem spousty objevů.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Bubliny z bublifuku, respektive mýdlové vody, známe všichni. Jako děti jsme si s nimi nepochybně vyhráli mnohokrát a i jako dospělým se nám líbí. A nejspíš to budou právě malé děti, které budou klást stran bublin některé otázky. Jako třeba proč jsou kulaté? Proč jsou na nich vidět ty krásné barvy jako na duze? Bubliny jsou obecně zajímavý úkaz a i slavný fyzik Isaac Newton na nich hodně věcí objevil.

Všechny bubliny jsou kulaté

Bublina je útvar, který se objevuje, když se do nějaké látky dostane vzduch nebo jakýkoli jiný plyn. Vzduchové kapsy se dají najít i uvnitř materiálů, nás ale zajímají ty samostatné. Při těch vytvoří látka tenký film, který část plynu uvězní. Molekuly této tenoučké vrstvy jsou k sobě přitahovány a to jediné udržuje celou bublinu pohromadě. Vzniklé těleso se snaží zaujmout co nejmenší možný objem, proto vzniká právě koule. V ní mají všechny body stejnou vzdálenost od středu a nemohou se dostat dál.

iZdroj fotografie: Pixabay

Samozřejmě větší bubliny mohou částečně formovat různé další tvary, ale vždycky budou kulovité. Z principu zkrátka nikdy nevznikne hranatá bublina. Ty krásné duhové barvy pak vznikají promítáním světla proti sobě. A tyto vlny se průběžně navzájem posilují nebo negují. Bublina je v zásadě tenoučká vrstva vody, kterou přítomnost molekul detergentu na obou stranách chrání před rozpadem. Podle tloušťky vrstvy se mění struktura barev takové bubliny.

Změny bublinek ve vaší koupeli

Když se někdy během koupele podíváte pozorně na ty droboučké bublinky, uvidíte, že se barva mění. Vlivem gravitace se totiž vodní film postupně ztenčuje. Toho si během jedné koupele všiml i Isaac Newton a zahájil pak sérii podrobnějších pozorování. Během těch sledoval, jak voda postupně plyne z vrcholku bubliny dolů a nechává za sebou tzv. černou skvrnu. Dnešní fyzika jí říká „Newtonův černý film“ a tato oblast bubliny sestává jen ze dvou vrstev molekul detergentu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Právě sledováním postupného přechodu barev byl Newton schopen spočítat postupnou změnu síly vodní vrstvy, což je skutečně mimořádné zjištění. Protože bubliny potřebují vnější tlak vzduchu, není je možné vytvořit ve volném vesmíru. Ve vakuu zkrátka chybí cokoli, co by je udržovalo pohromadě. Stejně jako na Zemi jdou ovšem vyrobit například na vesmírné stanici, tedy i při absenci gravitace. A budou nejspíš vypadat i stejně dobře.

Zdroj: ScienceFocus

Diskuze Vstoupit do diskuze
91 lidí právě čte
Zobrazit další články