Máte starou studnu? Pozor, letos vám může přijít pokuta až 50 tisíc
Mnoho majitelů zahrad netuší, že odběr vody ze studny podléhá přísným pravidlům. Bez správného schválení od úřadů riskujete nepříjemné sankce.
Kdo by v dnešní době nechtěl mít vlastní zdroj vody? Ceny vodného a stočného rostou rychleji než plevel po dešti a letní sucha dávají našim zahradám pořádně zabrat, jak potvrzuje i redakce VědaŽivě. Mít na pozemku studnu je zkrátka terno, které vám sousedé budou závidět. Jenže jak se říká, bez papíru to prostě nejde. A pokud si myslíte, že stačí prostě kopnout do země a čerpat, co hrdlo ráčí, mohli byste se letos ošklivě spálit. Úřady totiž začínají přitvrzovat a za nelegální odběr vody vám klidně napaří pokutu, ze které se vám protočí panenky.
Papírová válka o každý litr
Cesta k vlastní vodě je občas trnitější než šípkový keř. Nejde jen o to najít proutkaře a chlapy s vrtnou soupravou. Nejdůležitější je mít v kapse požehnání od vodoprávního úřadu. Potřebujete povolení k průzkumným vrtům a hlavně štempl na samotný odběr podzemních vod. Pokud tuhle byrokracii podceníte, riskujete flastr až 50 000 korun. A to už je pořádná díra do rodinného rozpočtu, za kterou byste měli vody z řadu na několik let dopředu.
Existuje ale jedna skupina šťastlivců, kteří se těmto tahanicím vyhnou. Pokud máte to štěstí a vaše studna byla vybudovaná před rokem 1955, máte vyhráno. Ta se totiž považuje za legální tak nějak automaticky a povolení k odběru k ní nepotřebujete. Všem ostatním ale nezbývá než zatnout zuby, oběhnout stavební úřad a počkat si na kolaudaci. Bez ní je studna jen předražená díra v zemi, ze které nesmíte vzít ani kapku.
Kopat, nebo vrtat? To je oč tu běží
Když už se do toho dobrodružství pustíte, čeká vás zásadní rozhodnutí. Máte raději klasickou kopanou studnu, nebo moderní vrt? Kopaná varianta je taková ta naše česká klasika. Bývá mělká, většinou do deseti metrů, a když jste šikovní, zvládnete ji udržovat sami. Je to skvělý zásobník vody, ale má jednu nevýhodu: v suchých letech jí může dojít dech, protože bere vodu z horních vrstev.
Vrtaná studna jde mnohem hlouběji, klidně do třiceti nebo čtyřiceti metrů. Tam už narazíte na jinou ligu. Voda bývá kvalitnější, čistší a je jí dost i v době, kdy je tráva na zahradě spálená na uhel. Navíc je takový vrt hotový raz dva a nezanechá na zahradě takovou spoušť. Než se ale definitivně rozhodnete, určitě si pozvěte hydrogeologa. Ten vám na rovinu řekne, co se pod vaším trávníkem vlastně skrývá, a ušetří vám spoustu trápení i peněz.