Je možné vzlétnout na heliových baloncích? Ano – nevýhody však značně převyšují

Jetpack je příliš nepředvídatelný. Kouzelný plášť levitace (zdravíme Stephena Strange) je zase dost nepraktický. Co takhle nějaké balonky naplněné heliem? To by možná mohlo i fungovat. Helium je druhý nejlehčí a také nejhojnější prvek celého vesmíru. Nad ním je už jen vodík. Nicméně skutečnost, že ho nepoužíváme k cestování, má svoje odůvodnění. Helium je lehčí než vzduch, což vede k tomu, že plněné balonky létají.

Trocha fyziky a propočtů

Spolu s tím má příjemnou vlastnost, že je nehořlavé, takže v rámci oslav jde o velmi bezpečnou volbu. Co by se ale stalo, kdybyste chtěli helium použít na něco jiného? Třeba se vypařit na celý víkend? Kolik takových balonků by bylo potřeba? Jak vysoko byste se s nimi mohli dostat? A hlavně – jak byste se bezpečně dostali zpátky na zem? Konvenční balonek má v průměru asi 30 centimetrů a zvedne cca 14 gramů váhy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tedy v případě, že on sám včetně provázku není moc těžký. Pokud byste tedy vážili 50 kilogramů, potřebovali byste jich na reálné odlepení od země asi 4 000. Průměrný latexový balonek stojí někde mezi 50 centy a 1 dolarem (12–24 korun), celý houf vás tak přijde skoro na 100 000 Kč. Za stejnou sumu se proletíte z Evropy do Asie první třídou. Pokud ovšem stále trváte na balonkovém řešení, bude mnohem lepší použít ty meteorologické.

Houf 42 balonů a vzduchovka u ruky

Stejný nápad měl totiž v roce 1982 pilot amerického letectva ve výcviku Larry Walters. Se svou přítelkyní pořídil 42 balonů o průměru 2,4 metru. K tomu nějaké helium a pořádný provaz. Všechny balony naplnil heliem a přivázal je k lehátku. Pak si na něj sedl s pivem, pár sendviči, vysílačkou a vzduchovkou. Pokud ale tehdy očekával osvěžující piknik v oblacích, pak se šeredně spletl. Vystřelil totiž do vzduchu rychlostí 304 metrů za minutu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Najednou se ocitl ve výšce asi 5 kilometrů nad svým rodištěm San Pedro. K jeho smůle to byla navíc letecká trasa na mezinárodní letiště v Los Angeles. Poté, co spatřil dvě letadla, si uvědomil, že stoupá opravdu rychle. Rozhodl se proto, že je čas na návrat. Prostřelil tedy několik balonů a o 90 minut později byl zase na pevné půdě. Od této prvotní výpravy se o to samé pokusili i další dobrodruzi, už ale s větším úspěchem.

Ilegální loď s nulovou kontrolou

Takže i když je v zásadě možné vytvořit si takovou osobní loď, je to skutečně dobrý nápad? Rozhodně to nedoporučujeme. Úspěch závisí na správném vybavení, počtu balonků a také ideálním počasí. Rozhodně se totiž nechcete dostat do cesty letadlům nebo narazit do elektrického vedení. Kromě toho se stáváte „pilotem“ ilegálního vzdušného zařízení. Navíc dostat se k potřebnému množství helia je obtížnější, než se může na první pohled zdát.

Ačkoli je ho na Zemi hodně, většina unikne do vesmíru kvůli nízké váze. To však nijak neomezuje balonkový průmysl. Heliem chladíme magnety v magnetické rezonanci (MRI), také v něm vyrábíme optické kabely pro internet a televizi. Helium je v airbagu, pevných discích a čistíme s ním raketové motory. Naše životy by bez něj byly opravdu náročné, přestože ho nevidíme ani nemůžeme cítit. Pokud však jde o cestování, raději zůstaňme u letadel.

Jaká je vaše první vzpomínka na balonek s heliem?

Zdroj: Quora