Protiletadlová děla Oerlikon GDF by Ukrajině pomohla hlavně proti dronům. Ovšem spojenci je do boje poslat nesmějí

Ukrajina potřebuje velké množství systémů na ochranu vzdušného prostoru. Nejen moderní raketové, jako jsou NASAMS a další, ale i obyčejné rychlopalné. Dokáží si totiž poradit s drony a jejich použití je mnohem levnější než u protiletadlových raket. Jednou ze zbraní s perspektivou pomoci, které jsou ve výzbroji některých spojeneckých armád, jsou rychlopalná protiletadlová děla Oerlikon GDF. Některé země je chtěly na Ukrajinu poslat, ale narazily u Švýcarska.

Dodávka zbraní je v rozporu s neutralitou

To je pravděpodobně případ Španělska, které by mělo mít ve výzbroji 92 těchto děl, některá dokonce modernizovaná a vybavená radarem. Když je chtělo vyvézt, potřebovalo souhlas Švýcarska, protože zde se děla vyráběla a vyžadují to švýcarské zákony. S odvoláním na neutralitu ale Švýcaři souhlas nedali, podobně jako třeba u munice pro německé systémy Gepard. Ty jsou mimochodem od Oerlikon GDF odvozené.

Nejde o žádnou zbrojní novinku, protože společnost Oerlikon Conraves, dnes jde o součást německého koncernu Rheinmetall, zbraň vyvinula na konci 50. let, do výzbroje pak byla zavedena v roce 1963. Jde o systém vybavený dvěma hlavněmi ráže 35 milimetrů. Každá z nich dokáže vychrlit 550 ran za minutu, tedy jeden systém vystřelí na svůj cíl až 1 100 projektilů za minutu. V reálné situaci méně, protože v zásobnících není více než 280 nábojů a střílejí se většinou ve velmi krátkých dávkách.

Oerlikon zvládne cíle do 4 kilometrů

Hmotnost celého kompletu je 6,7 tuny a obsluhují ho 3 vojáci. Pozdější verze byly vybaveny radarem a pokročilým řízením palby, což jejich efektivitu velmi zvětšilo, ale dají se zaměřovat i manuálně. Dokáží zasahovat cíle až do výšky 4 kilometrů, typicky nízko letící letadla, vrtulníky, drony, ale i řízené střely. Existuje několik druhů munice jako vysoce výbušná a zápalná, protipancéřová nebo munice obsahující malé wolframové kuličky používaná hlavně proti různým raketám.

iZdroj fotografie: Marcel Aramă / Creative Commons / CC BY-SA

Většina munice do podobného typu zbraní se vyrábí ve Švýcarsku, což byl problém u německých systémů Gepard, do nichž je nutné používat munici z Norska, ale té není tolik. Švýcarsko zatím svůj postoj nezměnilo, i když podle průzkumů je tomu veřejnost v zemi spíše nakloněna. Někteří politici se snaží najít i kličku v zákonech, například v případě tanků Leopard 2 vyrobených ve Švýcarsku. Navrhují je prodat za symbolickou cenu Polsku, Slovensku či Česku. Ty by mohly poslat své Leopardy 2 z Německa na Ukrajinu a využít švýcarské pro sebe.