zub – VědaŽivě.cz

Historie zubní pasty: Ta první byla z kopyt, druhů však existovalo mnohem více

Redakce VědaŽivě — Wed, 29 May 2024 02:39:00 +0000

Život bez kartáčku a zubní pasty si dnes dovede představit jen málokdo. Jedná se o tak samozřejmou součást našich životů, že většinu lidí ani nenapadne, že v dávných dobách zubní pasta, jak jí známe dnes, vůbec neexistovala. Přesto nelze tvrdit, že by se lidé o svůj chrup vůbec nestarali. Historie zubní pasty je dlouhá, ale dnešní podoby dosáhla až v polovině 19. století. A jak si lidé čistili zuby do té doby?

Starověká historie zubní pasty

Pečlivou péči svému chrupu věnovali už starověcí Egypťané. Archeologické nálezy jednoznačně dokazují, že tato starověká civilizace dbala na celkovou čistotu svého těla a položila i základy zubní pasty. Tehdy však neměla podobu pasty, kterou jednoduše vytlačíte na kartáček. Čištění zubů sloužilo v té době především k odstranění viditelných nečistot. K tomu sloužila směs, která obsahovala například sůl, pepř, mátu nebo lístky kosatců.

Starověcí Číňané zase používali rozdrcené rybí kosti, skořápky vajec, kopyta nebo drcené lastury. Směs se na zuby nanášela prstem. Podobné metody používali i starověcí Řekové a Římané, kteří navíc začali přidávat složky na svěží dech, jako byly lístky růže, dřevěné uhlí nebo kůra stromů.

Zubní pasta se až do konce 19. století prodávala ve skleněných nebo keramických nádobách.

Průmyslová revoluce v 19. století

Takhle to pokračovalo i během středověku a většiny moderní historie. Směsi na čištění zubů si lidé vyráběli sami doma a mnohdy používali v podstatě cokoliv, co měli k dispozici. Zlom ve vývoji zubní pasty nastal až s průmyslovou revolucí v 19. století. V té době se do směsi na čištění zubů začíná přidávat křída, která má zaručit tolik žádaný bělostný úsměv. Ve 20. letech 19. století přichází na scénu také sušené mýdlo, díky kterému začne směs pěnit. Tím jsou položeny základy zubní pasty tak, jak ji známe dnes.

Colgate – průkopník ústní hygieny

Průkopníkem v průmyslové výrobě zubní pasty se pak v roce 1874 stává firma Colgate. Tehdy už směs skutečně připomíná zubní pastu dnešních dnů. Zatím se však stále prodává ve skleničkách, které jsou k dostání v tehdejších lékárnách. Teprve v roce 1892 přichází první zubní pasta v tubě. S tímto přelomovým vynálezem přišel syn uznávaného amerického zubaře a inspirací mu byly malířské tuby s barvami. Další zlom pak nastává v roce 1914, kdy je do zubní pasty poprvé přidán fluorid sodný, který je tehdy označen za zabijáka bakterií. V mnoha pastách se používá dodnes.

Článek Historie zubní pasty: Ta první byla z kopyt, druhů však existovalo mnohem více se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Různé barvy štětin zubního kartáčku nejsou jen na ozdobu. Mají ochránit především děti

Redakce VědaŽivě — Sun, 22 Jan 2023 03:16:00 +0000

Zubní kartáčky jsou nepostradatelnou součástí péče o hygienu dutiny ústní. Víte, z jakého důvodu jsou některé jejich štětinky barevné? Prakticky každá dnešní značka kartáčku má nylonové štětiny a některé z nich jsou obarvené. Je poměrně jednoduché přičíst to pouze snaze o atraktivní design, toto zabarvení má ovšem určitý účel. Konkrétně jde o návod, kolik zubní pasty je na vhodné použít.

Děti ohrožené fluorózou

Velkou roli to hraje především u kartáčků pro malé děti. Jejich ústa rozhodně nechcete zaplavit zubní pastou, a to hned ze dvou důvodů. V první řadě je to plýtvání, zadruhé ji pravděpodobně všechnu hned spolknou, protože jim chutná. Takže se na samotný kartáček nedostane vůbec nic. Jak se ukazuje, příliš mnoho zubní pasty dává na kartáček řada lidí. A to právě proto, že se neřídí barevným návodem, který tvoří nylonové štětiny.

Na druhé straně dospělí s plně vzrostlými zuby by se toho neměli obávat. Tedy skutečnosti, že svůj chrup vystavují přílišnému množství pasty. Problém je to především u dětí, konkrétně přílišná přítomnost fluoru. Jak ale může být fluor špatný? Má přece zubům pomáhat. Ano, rozhodně, existuje ale riziko fluorózy, tedy nemoci způsobené přílišným množstvím fluoridových solí. Způsobuje to matně bělavé skvrny, v horších případech žlutohnědé.

Denní dávka a spojené problémy

Zdrojem nadměrného množství fluoru může být kromě častého polykání zubní pasty také voda s jeho přílišným obsahem. Za normální denní dávku fluoridů je bráno 0,3 – 0,5 miligramů. To by mělo plně postačovat k prevenci zubního kazu a celkově zdravému vývoji zubů i kostí. Jakmile se v pitné vodě objeví množství 2–4 miligramů na litr, dochází na sklovině k tvorbě tmavších skvrn. Vyšší příjem už způsobuje i problémy s kostmi.

„Fluor ve vysokých koncentracích se míchá s dalšími minerály, které se snaží v našich zubech vyvinout. Uvnitř je jich hned několik a tímhle se v zásadě změní jejich poměr,“ uvádí viceprezidentka Australské zubní asociace v Queenslandu Norah Ayad pro ABC. Objevilo se už množství virálních příspěvků, jako ten od Holly Benn, které na účel barevných štětin upozorňují. Ale na co je to tedy u dospělých kartáčků, když je toto riziko obecně menší?

Frekvence výměny a potřebné množství

Ano, je snadné to svést na prostou estetickou funkci. Někteří výrobci takto ovšem naznačují, kdy už je čas zubní kartáček vyměnit. Podle Americké zubní asociace je třeba ho měnit každé 3–4 měsíce nebo když se štětinky roztřepí. Takže taková je situace. Ujistěte se, že dětem nedáváte příliš zubní pasty, protože nechcete jejich zuby poškodit. Jinak kontrolujte stav štětinek, jestli už není čas na to přihodit při dalším nákupu do košíku ještě nový kartáček.

Pokud jde o samotné množství, vyvarujte se pokrytí celé plochy štětin pastou. Úplně totiž stačí pokrýt tmavší štětiny na úplné špičce kartáčku. Tedy přibližně o objemu malého hrášku. Jste-li zvyklí na silnější režim, asi to pro vás bude nezvyk. Nicméně je třeba myslet na to, že o kvalitě ústní hygieny rozhoduje zubní pasta minimálně. Trochu více tvar kartáčku, nejvíce ovšem samotná technika, jakou si zuby čistíte.

Článek Různé barvy štětin zubního kartáčku nejsou jen na ozdobu. Mají ochránit především děti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč zuby moudrosti rostou až v dospělosti? Odborníci zjistili, proč je vlastně máme

Redakce VědaŽivě — Fri, 05 Nov 2021 01:23:00 +0000

Stoličky jsou v naší puse až vzadu a dospělí jich mají tři sady. U dětí se nejdříve vyvíjí tzv. dočasný chrup, který je postupně nahrazen chrupem stálým. Potom se nějakou dobu nic neděje a v rané dospělosti se objeví finální sada zubů, které se říká zuby moudrosti. Pokud vám vyrostou, pak to podle tradice znamená, že jste moudřejší. Jenže jejich skutečný účel je jiný.

Patra zubů v lebeční struktuře

Veškeré zuby, které nám během života vyrostou, jsou přítomny už při našem narození a jsou skryté v lebeční struktuře. Jako první se prořežou a následně vypadají dočasné, tzv. mléčné zuby. Z toho taky pochází vyjádření, že je někdo „mlíčňák“, tedy v dané věci ještě nezkušený. Následně naroste sada 32 stálých zubů. První sada stoliček se obvykle objeví ve věku 6 let, druhá kolem 12 a poslední (moudráky) někdy kolem 21 let věku.

Poslední zmíněné zuby byly kdysi klíčové pro kousání rostlinné stravy složené z listí, kořenů a ořechů. Jenže tímhle už se neživíme, takže zuby moudrosti postrádají smysl. Dnes totiž jídlo vaříme kvůli měkkosti a porcujeme příborem. Antropologové věří, že už jsme se vyvinuli k jejich nepotřebě, takže některým lidem nenarostou vůbec. Tudíž by nepřekvapilo, kdyby časem vymizely zcela. Zatím se však objevují minimálně u poloviny světové populace, častěji u mužů.

Potenciální rizika změny lebečního prostoru

Někdy je v puse máme, ale nikdy se neprořežou, takže zůstávají pod dásní – to může potvrdit rentgen. Na každý pád mohou způsobit zdravotní problémy, a právě ty neviditelné kolikrát víc než ty, které se dostaly ven. Problém je v tom, že lidská čelist se v průběhu času zmenšuje, a to nejspíš hned z několika evolučních důvodů. Podle některých badatelů jde o vyrovnání prostoru, protože mozek se zase během života zvětšuje, lebka se tedy adaptuje.

Nejdrastičtěji se ovšem změnil náš způsob stravování. Menší čelisti také znamenají, že ne vždycky se do nich vejdou všechny potřebné zuby. Moudráky jsou celkově 4, dva nahoře a dva dole, lidé mohou mít jakýkoli počet od jednoho do všech. V momentě, kdy je nám 18 let, naše čelist přestane růst, jenže zuby moudrosti se zpravidla objevují později. Většina problémů pak vyvěrá z toho, že se do prostoru čelisti zkrátka a dobře nevejdou.

Jaké problémy mohou způsobit?

S tímto prostorovým managementem jsou spojeny potíže jako křivé zuby, přebytečné zuby, moudráky rostoucí do stran a zvýšená rizika kazu. Obvyklým projevem je také bolest v čelisti, cysty pod dásní a možné nádory. Pokud jsou některé ze zmíněných problémů zřetelné, odstranění zubů moudrosti je nezbytné. U teenagerů se doporučuje kontrola právě na jejich přítomnost a možná budoucí rizika – mladí lidé se po operacích lépe hojí.

S těmito operacemi ovšem souvisí některá rizika, protože je na místě důkladné vyšetření. Pokud si je chcete ponechat, je potřeba pečlivější dozor zubaře, protože časem mohou nastat další problémy. Někdy je zubař doporučí preventivně odstranit, například v případě nasazení rovnátek. Jejich objevení by totiž narušilo celý proces rovnání zubů. Při jakýchkoli problémech je tak na místě podrobné sledování a důkladná konzultace.

Máte zuby moudrosti? Způsobily vám nějaké potíže?

Zdroj: HealthLine

Článek Proč zuby moudrosti rostou až v dospělosti? Odborníci zjistili, proč je vlastně máme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.