Co je to ten myoglobin?

Jde o protein, který na sebe váže železo a kyslík a nachází se v srdečních a kosterních svalech většiny obratlovců. A vlastně skoro všech savců, když už je o tom řeč. To zahrnuje krávy, prasata i ovce, tedy druhy, jejichž maso patří na světě k nejkonzumovanějším. Když je maso zmrazeno, voda uvnitř se změní na krystalky. Je přitom třeba mít na paměti, že maso obsahuje vodu ze 76 %. Jak se mění skupenství vody, dochází k narušení struktury svalu.

Vznikající ledové krystalky totiž naříznou svalové buňky masa. Je to něco, jako kdybyste měli v kapse vystřelovací nůž a ten se vám najednou prudce otevřel. Když tyto krystalky později vlivem tepla opět roztají, voda maso normálně opustí – jen s sebou ponese taky nějaký myoglobin, který se s ní předtím smísil. Nejde tedy rozhodně o nic závadného a není třeba považovat maso za nějak závadné, pokud narazíte právě na tuto tekutinu.

Když to není krev, proč ta červená barva?

Protože na sebe myoglobin váže kyslík a železo, má právě onu červenou barvu, kterou máme tak tradičně a od počátku věků spojenou právě s krví. Tento mechanismus také vysvětluje, proč se steaky na pánvi smrsknou. Jejich proteiny totiž ztratí schopnost vázat na sebe vodu a z masa jí vyteče mnohem víc. Správně se má steak ostatně dělat krátce po obou stranách, aby se zatáhl a pustil této vody ven co nejméně, takže uvnitř zůstane hezky šťavnatý.

Jediný případ, kdy z masa může opravdu vytéct trochu krve, je při jeho porcování přímo na farmách. Ovšem jatečně upravená těla vykrvácí po samotné porážce, kdy je vypuštěna valná většina životodárné tekutiny. Maso nakoupené z velkého skladu je obvykle skladováno tak, aby se předešlo jakékoli škodě na produktu při dalším transportu. Právě proto mají vaničky dole ubrousek nebo podobnou vrstvu, která vodu s myoglobinem snadno nasákne.

Potkala vás s touto vodou nějaká nehoda nebo zajímavá příhoda?

Zdroj: IFLScience

Článek Říkáte si, co za červenou tekutinu se nachází v každém balení masa? Krev to není. Co to tedy je a odkud se bere? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pro skladování energie

Dehet je každodenní materiál, který používáme už pravidelně a ani si to neuvědomujeme. Utěsňuje švy na našich střechách a příjezdových cestách. Podle výzkumného týmu MIT má tento každodenní materiál neočekávanou a neocenitelnou složitost, protože by mohl být užitečný i jiným směrem. Podle všeho by tento materiál mohl být užitečný jako surovina pro řadu špičkových zařízení, včetně systémů pro skladování energie, tepelných aktivních povlaků nebo elektronických senzorů.

Uhlí a další fosilní paliva

Podle výzkumného týmu MIT se nejedná jen o uhlí a dehet, ale také o další fosilní paliva. Tento pohled alespoň vyjádřil profesor Jeffrey Grossman. Spíše než použití těchto materiálů jako levných komodit na spalování, utěsňování trhlin nebo likvidaci, vidí profesor potenciál pro celou řadu aplikací, které využívají vysoce komplexní chemii zabudovanou do těchto starobylých směsí uhlíkových sloučenin, které jsou odvozené z biomasy.

Opětovné použití

Významnou výhodou takových aplikací je to, že poskytují způsob opětovného použití materiálů, které by jinak byly spáleny, čímž by zvyšovaly emise skleníkových plynů a byly likvidovány na skládkách. Tato použití by mohla vést k tzv. ekologizaci uhlí a dalších materiálů na bázi uhlíku, které jinak poškozují klima planety. Ve svém nejnovějším výzkumu profesor Grossman spolu s dalšími vědci našel způsoby, jak používat uhlí, dehet a smůlu k výrobě tenkých povlaků s vysoce kontrolovatelnou a reprodukovatelnou elektrickou vodivostí, porozitou a dalšími vlastnostmi.

Objev díky laseru

Tento vědecký tým dokázal pomocí laseru vyrobit prototypová zařízení z levných a všudypřítomných materiálů, včetně super kondenzátoru pro ukládání elektřiny, flexibilního tenzometru a průhledného ohřívače. Tato zajímavá práce zkoumá alternativní způsoby využití těžkých uhlovodíků, které obsahují uhlík. Tyto uhlovodíky se po miliony let geologicky zpracovávaly z rozpadlé rostlinné hmoty za působení tepla a tlaku. Podle profesora poskytují tyto materiály širokou škálu atomových konfigurací s různými chemickými a strukturálními vlastnostmi, jež nejsou srovnatelné s žádnými syntetickými nanomateriály na bázi uhlíku.

Článek Podle nového výzkumu MIT by uhlí mohlo být použito k výrobě užitečných zařízení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.