Šedesát zvířat na celý svět

Když se řekne „vzácný druh“, většina lidí si představí červený seznam ohrožených druhů. Medojed kapský na něm sice figuruje, ale s hodnocením „málo dotčený“, tedy relativně bezpečně. Jenže IUCN zároveň zaznamenává klesající populační trend, nízké hustoty na většině areálu a lokální poklesy způsobené lovem, pronásledováním kvůli konfliktům s farmáři i využíváním částí těla v tradiční medicíně.

Vzácnost medojeda v zoo má jiný kořen. Nejde o to, že by ho zahrady nechtěly, ale o to, že ho málokterá zvládne. Šestnáct institucí celosvětově, necelých šedesát jedinců. Chovná základna je natolik úzká, že každé úspěšně odchované mládě ovlivňuje genetickou skladbu celé populace v lidské péči. A právě proto Safari Park Dvůr Králové mluví o „světové chovatelské velmoci“ bez ironie; tři ze šestnácti institucí leží v Česku.

Zvíře, které vás přelstí

Proč je těch institucí tak málo? Odpověď nezní „agresivita“ ani „velikost“. Medojed váží kolem deseti kilogramů, není to lev ani tygr. Problém je mozek.

Dvorský safari park u předchozích odchovů popsal, co to znamená v praxi: medojed přesouvá předměty ve výběhu, aby si z nich vyrobil schůdek. Výborně šplhá. Silnými drápy rozhrabává i tvrdé materiály. A hlavně: jakmile něco jednou vyřeší, podruhé ho to nezabaví. Chovatelé musí neustále obměňovat hračky, vymýšlet nové způsoby podávání potravy a překvapovat zvíře, které překvapení aktivně vyhledává.

Nejslavnější český příklad pochází z Prahy. V roce 2010 samice medojeda jménem Káča překonala elektrický ohradník a přelezla bariéru vysokou 160 centimetrů. Zoo Praha tehdy útěk popsala s notnou dávkou respektu. Medojed totiž neutíká ze stresu; utíká, protože může. Protože přišel na to, jak na to.

Zahraniční zahrady potvrzují totéž. Exmoor Zoo v Anglii i San Diego Zoo v Kalifornii využívají u medojedů pachové a potravní obohacování prostředí, med, ovoce ukryté v hlavolamových krmítkách a denní rotaci podnětů. Standardní režim expozice medojed „přeroste“ během dnů.

Pomalé mládě, nervózní chovatelé

K chovatelské náročnosti druhu patří ještě jeden rozměr: mláďata se vyvíjejí pomalu a první týdny jsou kritické. Zoo Olomouc, která má s medojedy vlastní bohatou zkušenost, při odchovu dvojčat v roce 2025 popsala, že samici nechává v zázemí minimálně dva až tři měsíce bez jakéhokoli rušení. Mláďata jsou dlouho nešikovná, závislá na matce a zranitelná.

Praha při svém historicky prvním přirozeném odchovu v Evropě zase zdokumentovala klíčové kroky:

• oddělení samce od březí samice
• maximální klid v zázemí po porodu
• asistence slabšímu mláděti, pokud se narodí dvojčata

Právě tyto postupy a zkušenosti si české zoo předávají a dále rozvíjejí. Olomouc v roce 2022 poslala svou odchovanou samici do Dvora Králové, aby tam vznikl záložní chovný pár. Není to náhoda ani gesto, ale koordinace v rámci tak malé globální populace, kde se každý jedinec a každá zkušenost počítá.

Co čeká dvorské mládě

K 16. červenci, kdy safari park narození oficiálně oznámil, je mládě stále s matkou v zázemí. Chovatelé zatím neznají ani pohlaví a zoo uvádí, že „vše je na dobré cestě“, ale zázemí mládě opustí až za několik měsíců. U předchozího odchovu v roce 2022 Dvůr alespoň zpřístupnil přímý přenos z chovatelské kamery v průchodu Pavilonu šelem Joy Adamsonové. Zda podobný režim zopakuje, zatím neoznámil.

Z dřívějších dvorských odchovů vyplývá i pravděpodobný další osud mláděte. Safari park u potomka z roku 2021 počítal s přesunem do jiné zoo přibližně po roce, u mláděte z roku 2024 napsal, že „nejspíš nezůstane ve Dvoře Králové“. V tak úzké chovné síti je to logické; geny potřebují kolovat.

Česká velmoc s deseti kilogramy

Tři zoo, šestnáct institucí na světě, necelých šedesát zvířat. Česko zaujímá v chovu medojeda kapského pozici, kterou by si přálo lecjaké větší zoologické centrum. A nejcennější na tom není jen počet narozených mláďat, ale know-how, které se za dvě desetiletí nashromáždilo, od pražského průkopnického odchovu přes olomouckou koordinaci až po dvorskou samici BeeBee, která právě odchovává čtvrté mládě.

Medojed kapský nepotřebuje záchranný program kvůli hrozícímu vyhynutí. Potřebuje lidi, kteří jsou ochotní být chytřejší než on. Zatím to v Česku vychází.

Článek Odchov medojedů v zoo ztěžuje jejich vynalézavost, potřeba podnětů a schopnost unikat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Průjezd Afrikou v českém autě

Většina českých zoo funguje na principu „projdete pavilony, přečtete cedulky, koupíte zmrzlinu“. Dvůr Králové nabízí něco, co v Česku nemá obdobu: africké safari Josefa Vágnera o délce 5,5 kilometru, kterým projedete vlastním autem. Žirafy, antilopy, zebry a pak samostatné Lví safari s lvy berberskými. Žádná skla, žádné ploty mezi vámi a krajinou. Jen auto, otevřená okna a zvířata pár metrů od kapoty.

K tomu se přidává klasická pěší část a pěší safari. Areál je rozdělený do tří vrstev, které se doplňují. Kdo chce pavilony, dostane je. Kdo chce zážitek blízký africké realitě, taky.

Zvířata, která jinde v Česku neuvidíte

Lvi berberští jsou silný tahák, ale nejsou jedinou raritou. Dvůr Králové chová jako jediná zoo v Česku i na Slovensku dva druhy zvířat, o kterých řada návštěvníků nikdy neslyšela:

• Okapi, lesní příbuzný žirafy z konžských pralesů, zvíře tak skryté, že ho západní věda popsala až v roce 1901. V pavilonu okapi je můžete pozorovat na dosah ruky.
• Dril černolící, mohutná opice ze západní Afriky, jeden z nejohroženějších primátů kontinentu. V celém československém prostoru ji chová výhradně Dvůr.

K tomu bongo horský, pruhovaná antilopa z keňských hor, u které dvorský park odchoval už 110 mláďat. A právě bongo ukazuje, kam celý příběh směřuje.

Od výběhu k návratu do Afriky

V roce 2026 Safari Park zorganizoval historicky první transport bongů horských z Evropy zpět do Afriky v rámci projektu Bongos for Kenya. Nejde o symbolické gesto, ale o logisticky náročnou operaci, která vyžaduje veterinární přípravu, letecký transport a koordinaci s keňskými ochranáři. Dvůr tím dokázal, že umí převést evropský chovný úspěch do reálné repatriace.

U berberského lva je situace složitější, ale směr je stejný. Zástupce ředitele Jaroslav Hyjánek v rozhovoru pro Český rozhlas v létě 2025 popsal kontakty s marockým Rabat Zoo a průzkum lokalit v Horním Atlasu. Návrat berberského lva do volné přírody označil za „vzdálenou budoucnost“, protože je třeba zajistit ochranu zvířat a dostatek kořisti, vyřešit administrativní překážky a získat souhlas místních komunit.

V říjnu 2025 se v Rabatu konala odborná konference věnovaná výhradně druhu Panthera leo leo. Přes 82 účastníků z 29 institucí řešilo genetiku, reprodukční programy a mezinárodní spolupráci. Výsledkem bylo ustavení vědeckého výboru, jehož první zasedání bylo naplánováno na únor 2026. Schválený plán vypuštění zatím neexistuje, ale poprvé v historii se o něm mluví jako o reálné možnosti, ne jako o fantazii.

Kde jsou dnes ta čtyřčata

Tři z lednových lvic v březnu 2026 odcestovaly přímým letem z Frankfurtu do izraelské Haify, kde se zapojily do tamního chovu. Čtvrté mládě, samce, se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat; jeho aktuální umístění Safari Park zatím oficiálně nepotvrdil. Přesuny mláďat mezi zoo nejsou sentimentální loučení, ale promyšlená genetická správa: Evropský záchovný program doporučuje spojování konkrétních jedinců tak, aby populace čítající méně než 200 lvů chovaných v lidské péči zůstala co nejpestřejší.

Na druhé straně Středozemního moře Rabat Zoo chová největší skupinu atlasových lvů na světě, čítající zhruba 22 jedinců, a v roce 2025 ji rozšířila o pět samic. Česká a marocká strana pracují paralelně. Dvůr je v evropském měřítku klíčový uzel, Rabat hlavní držitel populace.

Jak pomoci, i když nejste zoolog

Kdo chce záchranný program podpořit přímo, může si lva berberského „adoptovat“ přes web Safari Parku. Roční náklad na jednoho lva činí 75 000 Kč, ale adopce je možná i nižší částkou. A kdo prostě jen přijede na výlet, pomáhá taky: z každé vstupenky putuje 5 Kč do fondu WILDLIFE na ochranu zvířat a prostředí v Africe.

Dvůr Králové není zoo, kde se díváte na Afriku přes sklo. Je to místo, kde se Afrika pomalu vrací domů, a vy u toho můžete být.

Článek Safari Park Dvůr Králové chová vzácná zvířata, která ve volné přírodě téměř vymizela se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Úspěch, který se jen tak nepodaří

Tohle není jen další mládě v zoo. Tohle je malý zázrak. V Safari Parku Dvůr Králové se totiž po dlouhých dvanácti letech narodila ohrožená žirafa síťovaná. A je to opravdový unikát. Sameček přišel na svět 28. ledna a chovatelé teď drží palce, aby všechno běželo, jak má. I proto s oznámením jeho narození chvíli váhali – chtěli si zkrátka a dobře být jistí tím, že se vše podaří. Protože ne všechna mláďata tohoto vzácného poddruhu, která se během minulých let narodila ve světových zoologických zahradách, přežila.

Vzácné mládě v evropském měřítku

A proč takové nadšení? Protože žirafa síťovaná patří mezi druhy, kterým ve volné přírodě teče do bot. A to doslova. V přírodě jich už totiž přežívá jen nějakých 16 000. A když si uvědomíte, že za poslední rok se v evropských zoo narodilo jen 13 žiraf síťovaných a ne všechna mláďata přežila, začnete chápat, proč je o tohohle tvorečka takový zájem.

Dvůr Králové přitom v tomto druhu chovatelství rozhodně nehraje druhé housle. Naopak. Dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější chovatele žiraf na světě. Aktuálně tu tak žije devět žiraf síťovaných a dalších sedmnáct žiraf Rothschildových.

Křehké začátky vyžadují i velkou opatrnost

Po porodu se žirafinec uzavřel a zavedl se přísný klidový režim. Pouto mezi matkou a mládětem je totiž zpočátku hodně choulostivé a narušit ho může i zdánlivá drobnost. Ale pokud půjde vše dobře, návštěvníci by mohli malého samečka, kterého chovatelé pojmenovali Lenny, vidět zhruba za měsíc. Lze to spojit se zvýhodněným vstupným, na které tahle zoologická zahrada mimo sezonu láká – dostanete tak dvě mouchy jednou ranou, jak se říká.

Článek Malý zázrak v Zoo Dvůr Králové. Po letech se narodilo vzácné mládě. ČR opět potvrdila své postavení ve světě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

ZOO Dvůr Králové patří dlouhodobě k největším a nejrespektovanějším zoologickým zahradám nejen u nás, ale i na celém světě. Její africké zaměření nemá v Česku konkurenci. A rozhodně to není jen další obyčejné místo na rodinný výlet. Naopak slouží jako taková archa a centrum ochrany ohrožených druhů.

Od poválečné zoo k africkému safari

Zahrada byla založena už v roce 1946, ale zásadní zlom přišel až v 70. letech. Tehdy se začala cíleně orientovat na Afriku a myšlenku safari. Důvodů k tomu bylo víc, ale přes komfort a dobré zázemí zvířat tu prostě nejel vlak, jak se říká. Na svou dobu velmi revoluční přístup prosazoval tehdejší ředitel Josef Vágner. Nechtěl jen chovat zvířata, ale množit je a připravovat na návrat do volné přírody ve chvíli, kdy to bude třeba. Výsledkem je safari, kde se projíždíte vlastním autem mezi žirafami, zebrami nebo antilopami. Pro veřejnost bylo otevřeno už v roce 1989 a i když od té doby doznalo řady změn, jde dodnes o unikát, a to dokonce v rámci celé střední Evropy.

Spousta zvířat má spoustu prostoru

Areál má rozlohu zhruba 71 hektarů a žije zde přes 2700 zvířat ve více než 340 druzích. To z ní dělá druhou největší zoo v republice (svou rozlohou ji předběhl jen zoopark v Chomutově). Na první pohled vás zaujme svou přívětivostí. Výběhy jsou navržené tak, aby co nejvíc připomínaly přirozené prostředí zvířat, která je obývají. Vše tu působí maximálně vstřícně – zvířata jsou klidná, můžete pozorovat jejich běžné chování a často budete mít pocit, že jste spíše někde v otevřené krajině než v moderní zoo.

Klecí a mříží je tu minimum. Tam, kde to nejde, je nahrazuje sklo, jinak se tu sází především na terénní překážky. Může se vám tedy stát, že si jen tak jdete po cestě a kousek vedle vás se z keře vynoří hroch, o kterém jste dosud vůbec netušili, že tam je. Ovšem status nejpřívětivější zoo si Dvůr Králové zaslouží ještě v jiném ohledu – ke zvířatům vás totiž pustí kdykoli, třeba i v noci, a to nejen v rámci komentovaných prohlídek, jako se to děje jinde. Stačí, když se ubytujete v hotelu přímo v prostorách zoo a jako bonus dostanete neomezený přístup do areálu. Zvířata tak budete moci pozorovat tak, jako nikdo jiný.

Expozice, které stojí za vidění

Velkým tahákem je africká savana se slony, pavilon žiraf, vzácných krátkokrkých žiraf okapi nebo hrošíků. Oblíbený je také pavilon šelem se lvy, tygry i gepardy. Milovníci ptactva pak určitě ocení průchozí voliéry (jedinečným zážitkem jsou tučňáci), svět plameňáků nebo pelikánů. Zajímavým zpestřením je i expozice Pravěk očima Zdeňka Buriana, která propojuje zoologii s uměním a historií.

Článek V Česku máme nejpřívětivější zoo v Evropě a v Praze ji budete hledat marně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.