Odchov medojedů v zoo ztěžuje jejich vynalézavost, potřeba podnětů a schopnost unikat

V Safari Parku Dvůr Králové se 26. června narodilo mládě medojeda kapského. Podle zoo jde o jediný odchov tohoto druhu v zoologických zahradách na celém světě za posledních dvanáct měsíců.

Foto: Gerhard mauracher - licence CC BY-SA 4.0

Čísla, která za tím stojí, vysvětlují, proč dvorský safari park mluví o raritě bez nadsázky. V databázi ZIMS, kam hlásí svá zvířata zoologické zahrady po celém světě, figuruje necelých šedesát medojedů. Drží je jen hrstka institucí: podle Zoo Olomouc šestnáct na světě, z toho šest v Evropě a tři v Česku. A právě české zahrady u medojedů dlouhodobě patří ke světové špičce. Dvůr Králové, Praha i Olomouc mají za sebou úspěšné odchovy, které jinde opakovaně selhávají. Aktuální mládě je pro dvorskou samici BeeBee už čtvrtým potomkem. Přesto zoo upozorňuje, že první měsíce jsou vždy nejisté.

Šedesát zvířat na celý svět

Když se řekne „vzácný druh“, většina lidí si představí červený seznam ohrožených druhů. Medojed kapský na něm sice figuruje, ale s hodnocením „málo dotčený“, tedy relativně bezpečně. Jenže IUCN zároveň zaznamenává klesající populační trend, nízké hustoty na většině areálu a lokální poklesy způsobené lovem, pronásledováním kvůli konfliktům s farmáři i využíváním částí těla v tradiční medicíně.

Vzácnost medojeda v zoo má jiný kořen. Nejde o to, že by ho zahrady nechtěly, ale o to, že ho málokterá zvládne. Šestnáct institucí celosvětově, necelých šedesát jedinců. Chovná základna je natolik úzká, že každé úspěšně odchované mládě ovlivňuje genetickou skladbu celé populace v lidské péči. A právě proto Safari Park Dvůr Králové mluví o „světové chovatelské velmoci“ bez ironie; tři ze šestnácti institucí leží v Česku.

Zvíře, které vás přelstí

Proč je těch institucí tak málo? Odpověď nezní „agresivita“ ani „velikost“. Medojed váží kolem deseti kilogramů, není to lev ani tygr. Problém je mozek.

Dvorský safari park u předchozích odchovů popsal, co to znamená v praxi: medojed přesouvá předměty ve výběhu, aby si z nich vyrobil schůdek. Výborně šplhá. Silnými drápy rozhrabává i tvrdé materiály. A hlavně: jakmile něco jednou vyřeší, podruhé ho to nezabaví. Chovatelé musí neustále obměňovat hračky, vymýšlet nové způsoby podávání potravy a překvapovat zvíře, které překvapení aktivně vyhledává.

Nejslavnější český příklad pochází z Prahy. V roce 2010 samice medojeda jménem Káča překonala elektrický ohradník a přelezla bariéru vysokou 160 centimetrů. Zoo Praha tehdy útěk popsala s notnou dávkou respektu. Medojed totiž neutíká ze stresu; utíká, protože může. Protože přišel na to, jak na to.

Zahraniční zahrady potvrzují totéž. Exmoor Zoo v Anglii i San Diego Zoo v Kalifornii využívají u medojedů pachové a potravní obohacování prostředí, med, ovoce ukryté v hlavolamových krmítkách a denní rotaci podnětů. Standardní režim expozice medojed „přeroste“ během dnů.

Pomalé mládě, nervózní chovatelé

K chovatelské náročnosti druhu patří ještě jeden rozměr: mláďata se vyvíjejí pomalu a první týdny jsou kritické. Zoo Olomouc, která má s medojedy vlastní bohatou zkušenost, při odchovu dvojčat v roce 2025 popsala, že samici nechává v zázemí minimálně dva až tři měsíce bez jakéhokoli rušení. Mláďata jsou dlouho nešikovná, závislá na matce a zranitelná.

Praha při svém historicky prvním přirozeném odchovu v Evropě zase zdokumentovala klíčové kroky:

• oddělení samce od březí samice
• maximální klid v zázemí po porodu
• asistence slabšímu mláděti, pokud se narodí dvojčata

Právě tyto postupy a zkušenosti si české zoo předávají a dále rozvíjejí. Olomouc v roce 2022 poslala svou odchovanou samici do Dvora Králové, aby tam vznikl záložní chovný pár. Není to náhoda ani gesto, ale koordinace v rámci tak malé globální populace, kde se každý jedinec a každá zkušenost počítá.

Co čeká dvorské mládě

K 16. červenci, kdy safari park narození oficiálně oznámil, je mládě stále s matkou v zázemí. Chovatelé zatím neznají ani pohlaví a zoo uvádí, že „vše je na dobré cestě“, ale zázemí mládě opustí až za několik měsíců. U předchozího odchovu v roce 2022 Dvůr alespoň zpřístupnil přímý přenos z chovatelské kamery v průchodu Pavilonu šelem Joy Adamsonové. Zda podobný režim zopakuje, zatím neoznámil.

Z dřívějších dvorských odchovů vyplývá i pravděpodobný další osud mláděte. Safari park u potomka z roku 2021 počítal s přesunem do jiné zoo přibližně po roce, u mláděte z roku 2024 napsal, že „nejspíš nezůstane ve Dvoře Králové“. V tak úzké chovné síti je to logické; geny potřebují kolovat.

Česká velmoc s deseti kilogramy

Tři zoo, šestnáct institucí na světě, necelých šedesát zvířat. Česko zaujímá v chovu medojeda kapského pozici, kterou by si přálo lecjaké větší zoologické centrum. A nejcennější na tom není jen počet narozených mláďat, ale know-how, které se za dvě desetiletí nashromáždilo, od pražského průkopnického odchovu přes olomouckou koordinaci až po dvorskou samici BeeBee, která právě odchovává čtvrté mládě.

Medojed kapský nepotřebuje záchranný program kvůli hrozícímu vyhynutí. Potřebuje lidi, kteří jsou ochotní být chytřejší než on. Zatím to v Česku vychází.