Změna času 2026: proč 25. říjen znamená krajní mez kalendáře

Evropská směrnice 2000/84/ES stanoví jednoduchou zásadu. Letní čas začíná poslední březnovou nedělí a končí poslední nedělí v říjnu. Ta může připadnout jen na dny mezi 25. a 31. říjnem. Letos padla na úplný začátek tohoto okna.

Česká pravidla obsahuje nařízení vlády č. 348/2021 Sb., které pokrývá roky 2022 až 2026. Letošní termín v něm figuruje jako poslední položka a zároveň nejranější z celé pětiletky. Pokud se podíváme o kousek dál do minulosti, stejně brzy se hodiny posouvaly naposledy v roce 2020. Podle našeho propočtu kalendáře se 25. říjen vrátí až v roce 2037.

Srovnání s okolními roky ukazuje, jak výrazně se termín přesouvá:

• proti roku 2025 (26. října) přichází změna o den dříve,
• proti roku 2024 (27. října) o dva dny,
• proti roku 2023 (29. října) o čtyři dny,
• proti roku 2022 (30. října) o pět dní,
• proti roku 2027 (31. října) dokonce o šest dní.

Letošní datum tedy nevzniklo žádnou úřední výjimkou. Jde o kalendářní extrém pravidla, které Česko kvůli členství v Evropské unii dál dodržuje. Prakticky to znamená, že tma po páté odpoledni dorazí o necelý týden dřív, než si mnozí zvykli.

Posun se dotkne i pracujících v noci. Směna, do níž přetočení hodin spadne, se fakticky protáhne o hodinu a podle nařízení se zaměstnancům v daném týdnu pracovní doba prodlouží právě o tuto hodinu.

Termíny střídání času do roku 2031: Brusel slíbil konec, hodiny se točí dál

Kdo doufal, že letošní podzimní posun bude jedním z posledních, dočká se zklamání. Vláda 7. září 2026 na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky schválila nařízení pro roky 2027 až 2031. Účinné má být od 1. ledna 2027 a podle MPSV jím Česko plní povinnost vyplývající ze stále platné evropské směrnice.

Termíny pro období 2027 až 2031 vycházejí z návrhu nařízení, který vláda odsouhlasila.

Proč se hodiny nepřestaly točit? Evropská komise v roce 2018 navrhla sezónní střídání zrušit. Veřejná konzultace tehdy přinesla 4,6 milionu odpovědí a 84 procent z nich se vyslovilo pro konec. Evropský parlament návrh podpořil s cílem skoncovat se změnami v roce 2021. Rada EU, tedy zástupci členských států, ale svou pozici nikdy nedotáhla. Česká předkládací zpráva uvádí, že se země neshodly, jaký čas si ponechat, a od prosince 2019 jednání stála. Loni se téma znovu otevřelo, státy však požádaly Komisi o dopadovou studii.

Samostatně Česko střídání zrušit nemůže. Komise varuje, že nekoordinovaný postup by rozdrobil vnitřní trh, dopravu i přeshraniční provoz. Původní argument o úsporách energie mezitím zeslábl a sama Komise přiznala, že úspory jsou podle výzkumů spíše okrajové.

Biorytmus pod tlakem: proč hodinový skok rozhodí spánek a náladu

Na první pohled jde o maličkost. Hodina navíc, v neděli se vyspíme déle. Jenže lidské tělo řídí vnitřní hodiny, které se seřizují podle světla, a ty se nedají přetočit kolečkem na zápěstí.

Neurolog Petr Geier, dnes primář pověřený vedením Neurologické kliniky Pardubické nemocnice, už dříve popsal střídání času jako náhlý zásah do biorytmů. Posun podle něj mění vztah mezi společenským časem, světlem, tmou a tvorbou melatoninu, hormonu, který tělu signalizuje, že nastává noc. Mezi důsledky řadí únavu, denní ospalost a horší kvalitu spánku. Ta se pak může projevit horším soustředěním, vyšší mírou stresu i rizikem nehod. Střídání časů podle Geiera zdraví přímo nepoškozuje, organismu však neprospívá.

Podobně to vidí americká Akademie spánkové medicíny (AASM). Ve svém odborném stanovisku vysvětluje, že světlo představuje hlavní vnější signál pro cirkadiánní rytmus. Posun hodin vytvoří nesoulad mezi biologickými hodinami, rozvrhem dne a světelným cyklem. Přechody do letního času i z něj akademie spojuje s narušeným spánkem, jehož dozvuky mohou trvat zhruba pět až sedm dní.

Mechanismus funguje u každého. Zdravý člověk se podle Geiera vyrovná rychle, citlivější lidé hůř. Výraznější obtíže hrozí těm, kdo do změny vstupují nevyspalí, žijí v nepravidelném režimu nebo jsou závislí na přesném denním rytmu. Patří sem směnaři, děti, senioři i lidé s poruchami spánku či nálady.

Vyplatí se odlišit dvě věci. Dřívější soumrak nese své vlastní břemeno, protože kratší dny mohou u citlivých jedinců zhoršovat náladu až k sezónní afektivní poruše. Zdravotní potíže prvních dnů po změně však vyvolává hlavně náhlé škubnutí režimu. Paradoxně přitom standardní, tedy „zimní“, čas podle AASM lépe odpovídá lidské biologii. Letní čas přidává světlo večer a bere ho ráno, čímž vnitřní rytmus odsouvá později. Odborníci jako mnohem více zatěžující vnímají jarní přechod, který ukrajuje hodinu spánku a souvisí s vyšším rizikem srdečních příhod i dopravních nehod. Podzimní návrat je mírnější, i on ale znamená skok, na který se tělo musí adaptovat.

Jak zvládnout posun hodin 25. října: návod na posledních pár dní

Úplně se změně vyhnout nelze. Zmírnit její dopad ovšem jde a recept stojí především na světle a pravidelnosti. Z doporučení AASM a amerických Center pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) plyne:

• Posouvejte režim po krocích. Dva až tři dny předem jděte spát a vstávejte o 15 až 20 minut později, než jste zvyklí.
• Nepodceňte spánek. Dospělí by měli před změnou i po ní spát alespoň sedm hodin. Kdo vstupuje do víkendu vyčerpaný, odnese si posun hůř.
• Ráno ven. Denní světlo dopoledne je nejúčinnější signál pro vnitřní hodiny. Procházka nebo cesta do práce pěšky pomůže víc než káva navíc.
• Večer ztlumte. Silné umělé světlo a obrazovky před spaním oddalují usínání.
• Hýbejte se přes den a vynechejte pozdní kofein, alkohol i těžké večeře.

Opatrnost se hodí u doplňků. Hořčík je populární, ale americký institut NCCIH uvádí pro jeho účinek na nespavost jen málo kvalitních a navzájem rozporných důkazů. Vitamin D souvisí s náladou v tmavých měsících, rychlé řešení potíží po změně času v něm ovšem hledat nelze.

Článek Letošní změna na zimní čas přijde nejdříve za poslední roky. Posun hodin narušuje biorytmus i u zdravých lidí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Je to pořád stejné

Dvakrát ročně zažíváme pořád dokola tu samou situaci. Hodiny se posunou o hodinu dopředu nebo dozadu a lidé si poté několik dní zvykají na nový režim (přičemž některým z nich to může trvat mnohem déle). A přestože se už dlouho mluví o tom, že by se střídání času mělo zrušit, žádná dohoda zatím na obzoru není. A zdá se, že problém není jen politický. Rozcházejí se totiž i názory odborníků a veřejnosti.

Většina Čechů by sice změny času ráda zrušila, když si ale mají vybrat, který čas ponechat, tak vlastně nevědí. Anebo po dlouhých úvahách často volí variantu, kterou vědci považují za méně vhodnou.

Odborníci doporučují zimní čas, lidé chtějí dlouhé večery

Podle vědců z Akademie věd České republiky je pravidelné střídání času pro lidský organismus nepřirozené – na tom se s nimi rozhodně shodneme. Rozhazuje totiž náš biologický rytmus, který je nastavený podle přirozeného střídání světla a tmy.

Bylo by tedy vhodné si ponechat prostě jen jeden časový proud a zapomenout, že se kdy takový experiment udál. Chronobioložka Alena Sumová upozorňuje, že pro člověka je nejvhodnější takzvaný standardní čas, tedy zimní. Ten totiž nejlépe odpovídá skutečné poloze slunce na obloze a o to lépe na něj náš organismus bude reagovat.

Lidem se ovšem více zamlouvá letní čas, protože se bojí o své dlouhé letní večery na zahrádce. Tady se ovšem názor lidí a odborníků rozchází. Vědecká obec zcela přirozeně poukazuje na to, že trvalý letní čas by znamenal méně ranního světla během velké části roku. A to je právě problém, protože právě ranní světlo je pro správné nastavení biologických hodin nejdůležitější. Žádnou lampou ho prostě nenahradíte. Budou však Češi ochotni obětovat své oblíbené letní večerní grilování na úkor svého zdraví? To se teprve uvidí.

Článek Letní nebo zimní? Češi chtějí se změnami času skoncovat, v anketě si však vybírají ten méně vhodný se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Island: změna času nedává smysl

Typickým příkladem je Island. V této severské zemi se hodiny nepřetáčejí už řadu let. Důvod je jednoduchý – poloha. Celý ostrov totiž leží blízko polárního kruhu, takže by změna času prakticky nic neřešila. Jak v redakci připomínáme, v létě tam slunce téměř nezapadá a v zimě je naopak většinu dne tma. Posouvání hodin by tak nepřineslo žádný výrazný rozdíl – a mít ho jen kvůli tomu, aby se země sladila s okolními státy, je prostě nevýhodné.

Změnu času zrušily i další státy

Island ale není jediný. Přetáčení hodin opustilo třeba také Rusko, Turecko nebo Bělorusko. A také Grónsko, ovšem s jednou maličkou výjimkou – americká vojenská základna Thule Air Base si totiž stále čas přetáčí podle amerických pravidel.

A když už jsme u těch zvláštností, nesmíme zapomenout ani na Maroko. Tam sice platí letní čas celoročně, ale během muslimského postního měsíce ramadánu se hodiny dočasně vracejí o hodinu zpět (to aby se věřícím půst lépe dodržoval).

Ukrajina chtěla změnu zrušit, válka ji ale přerušila

Zajímavý vývoj nastal i na Ukrajině. Tamní parlament schválil zákon, který měl střídání času zrušit už v roce 2025. Ovšem pokud máte dojem, že se tak nestalo, tak máte pravdu. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho totiž dosud nepodepsal, takže neplatí. A vlastně se není čemu divit – elektřina je teď na Ukrajině velmi cenná (zvlášť v oblastech silně zasažených ruskou agresí), takže se každá ušetřená megawatthodina počítá. Jakmile ovšem válka skončí, zákon nejspíš dojde platnosti dřív, než byste čekali.

A co zbytek světa? Tam se podobné nové experimenty už dávno nenosí. I takový experimentátor jako Spojené státy americké už od přetáčení ručiček definitivně upustil. Nezbývá než doufat, že u nás to bude brzy podobné.

Článek Kde všude se bude měnit čas? Evropa je zaostalý relikt, většina světa už od tohoto modelu upustila se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.